Počet zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny v Královéhradeckém kraji roste

Významnou překážkou v získání lépe placené kvalifikované práce je požadavek na vysokou úroveň znalosti češtiny a uznávání vzdělání a kvalifikace získané na Ukrajině. Vyplynulo to ze sdělení Úřadu práce ČR (ÚP) a dalších institucí. Se statusem takzvané dočasné ochrany v kraji ke konci loňského roku pracovalo 7829 Ukrajinců. Královéhradecký kraj má asi 555.000 obyvatel.

Místopředseda Hospodářské komory Královéhradeckého kraje Radek Jakubský řekl, že ukrajinští uprchlíci se uplatnili především v zemědělství, pohostinství, pečovatelství a ve službách. Obsadili mnohdy místa, o která Češi nemají dlouhodobě zájem. "Bez Ukrajinců by nám bylo poměrně těžko. Pokud by měli odejít, bude s jejich nahrazením například jinými zahraničními pracovníky problém," uvedl Radek Jabkubský. Doplnil, že Česká republika, na rozdíl od jiných zemí, příchod cizinců na pracovní trh spíše znesnadňuje.

Případný návrat uprchlíků na Ukrajinu by se v kraji neměl zásadně dotknout stavebnictví. V oboru totiž podle Jakubského pracují především Ukrajinci, kteří do Česka přiicházeli již od 90. let. Řada z nich má ve stavebnictví své živnosti. Ukrajinci ani moc neobsazují kvalifikovaná místa v průmyslu. Tradicí průmyslu v kraji je to, že významně zaměstnává pracovníky ze sousedního Polska. Například osazenstvo závodu Škody Auto v Kvasinách na Rychnovsku tvoří Poláci asi ze čtvrtiny, většina z nich denně dojíždí.

Uprchlickou vlnu zvedla ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022. Česko bylo přirozeným cílem ukrajinských uprchlíků, protože řada z nich tady měla kontakty. V Česku pracovalo množství Ukrajinců už před válkou. Největší nápor válečných běženců z Ukrajina kraj zažil v prvních dvou válečných letech.

Úřad práce v Královéhradeckém kraji evidoval v roce 2022 přibližně 4535 zaměstnaných Ukrajinců s dočasnou ochranou, o rok později jich bylo 4937 a na konci roku 2024 bylo v kraji zaměstnáno 5974 uprchlíků. Ke konci loňského roku jejich počet vzrostl téměř na 8000.

Pouze menší část z nich získala kvalifikovanou práci, například ve zdravotnictví. "Pro výkon původních profesí, zejména kvalifikovaných, není rozhodující pouze dobrá znalost češtiny. Významnou překážkou zůstává také proces uznávání vzdělání a kvalifikace získané na Ukrajině. Tento postup je pro mnoho lidí zdlouhavý, administrativně komplikovaný a v některých případech i finančně náročný," řekl mluvčí ÚP ČR František Bikár.

Nejvíce Ukrajinců s dočasnou ochranou v kraji na konci letošního ledna vykonávalo pomocné nekvalifikované práce, a to 3122 lidí. Ukrajinek v tomto režimu pracovalo 1705. Jako obsluha strojů a zařízení pracovalo na konci ledna v kraji 3118 Ukrajinců s dočasnou ochranou, z nichž žen bylo 1650. Ve službách jich pracovalo 542, z nichž bylo 441 žen. Práci řemeslníků a opravářů v kraji na konci ledna vykonávalo 486 ukrajinských uprchlíků. Nejméně jich pracovalo na úřednických pozicích, na konci ledna jich v kraji bylo 54, vyplynulo z dat ÚP.

Všech Ukrajinců s povoleným pobytem v regionu, to znamená s povoleným přechodným, trvalým pobytem a s povolenou dočasnou ochranou, bylo na konci loňského roku v kraji 25.504. V roce 2024 činil počet Ukrajinců 24.355, o rok dříve 22.689 a v roce 2022 to bylo 26.948. Ukrajinských státních příslušníků pouze s dočasnou ochranou bylo v kraji loni 17.482, o rok dříve 17.030, v roce 2023 jich bylo 16.488 a v roce 2022 jejich počet činil 19.640, vyplynulo z dat cizinecké policie.