Přibývá pacientů, kteří musí po bodnutí hmyzem do nemocnice. Jak se zachovat?

Mnohem nebezpečnější jsou systémové alergické reakce, které mohou vést až k anafylaktickému šoku. Tento stav může mít fatální následky, pokud není včas poskytnuta pomoc.

Podle údajů VZP ČR bylo v roce 2024 ošetřeno 20 475 pacientů po bodnutí hmyzem, což je o téměř 20 % více než v roce 2023. Náklady na jejich léčbu dosáhly 20 milionů korun, přičemž většina případů souvisela s bodnutím včelami, vosami nebo sršněmi, ale i častějšími, méně nebezpečnými reakcemi na komáry, čmeláky nebo mravence.

Systémové alergické reakce se mohou projevit různě. Mírnější formy zahrnují celotělovou kopřivku, ale v těžších případech může dojít k zástavě srdce, poklesu krevního tlaku, otokům obličeje a krku, nevolnosti nebo dokonce mdlobám. U starších pacientů a těch s kardiovaskulárními nebo respiračními problémy je riziko těžkého průběhu vyšší. Rychlý zásah je nezbytný, včetně podání adrenalinu, který může zachránit život.

Jak se reakce na bodnutí léčí?

„Imunoterapie hmyzím jedem je nejúčinnější léčbou u pacientů se systémovými reakcemi. Cílem této terapie je přeučit imunitní systém, aby přestal přehnaně reagovat na další bodnutí,“ říká v tiskové zprávě Martina Vachová z Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň.

Tento typ léčby je obvykle indikován pro pacienty, kteří již prodělali těžkou reakci, ale v případě zvýšeného rizika opakovaného bodnutí, například u včelařů, lesních dělníků nebo zemědělců, je zvažováno i u pacientů s lehčími reakcemi.

VZP ČR eviduje stabilní růst pacientů, kterým jsou předepsána adrenalinová pera, která mohou v případě těžkých alergických reakcí poskytnout život zachraňující pomoc. Zatímco v roce 2014 mělo 6700 pacientů předepsáno adrenalinové pero, v roce 2024 to bylo již 16 800 pacientů.

Pro prevenci závažných reakcí na bodnutí hmyzem je důležité mít rychlý přístup k léčbě a včasné podání nezbytných léků.