Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších by mohlo odtát do deseti dnů

"Na Mapě republiky jsem byl ve čtvrtek (30. května), mocnost sněhové vrstvy odhaduji na metr a dobu odtátí na sedm až deset dnů v závislosti na počasí," řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Sněhové pole připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají "střední Čechy", v místě tzv. nivační deprese. "Rozlohu sněhového pole aktuálně odhaduji na polovinu tenisového kurtu," řekl Drahný.

Poslední měření mocnosti sněhové vrstvy provedené Správci KRNAP na Mapě republiky bylo 9. května a ukázalo výšku přes čtyři metry. Letošní naměřené maximum sněhu na Mapě republiky bylo z 19. března, a to osm metrů. Podle Drahného šlo o jedno z nejnižších maxim za poslední roky. Uplynulá zima byla plná výkyvů. Zatímco nástup zimy v prosinci byl nadějný, následné oblevy způsobily, že sníh začal odtávat výrazně dříve než v minulých letech, uvedl Drahný.

Podrobné měření v lokalitě dělají správci národního parku za pomoci moderních technologií od konce 90. let, poslední dobou dokonce s pomocí dronů. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru sněhu. Naopak nejméně ho bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Tehdy roztál 10. června.

Sněhové pole Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože je na jižním svahu, tak tam sníh v takovém rozsahu zůstává nejdéle v celém Česku. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického (větro-horopisného, pozn. red.) systému Bílého Labe, které na jižním svahu Studniční hory pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Mocnost sněhu tak nemusí odrážet charakter zimy z hlediska sněhové pokrývky v Krkonoších.