Zahájení sezony na zámku v Rychnově nad Kněžnou si nenechaly ujít stovky návštěvníků. Areál zámku je přístupný celý včetně obou prohlídkových okruhů. Novinkou je také opětovně zpřístupněná zvonice se zvonem Kryštof, který váží 5,6 tuny a v průměru měří 200 centimetrů. Prohlídka opravené zvonice je součástí druhého prohlídkového okruhu. Zámek je dominantou města a je sídlem rodu Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou. V budově sídlí krajské Muzeum a galerie Orlických hor.
"Máme velkou radost, že jsme jsme měli čtyřikrát větší návštěvnost než v zahajovací den loni. Snažíme se zámek otevřít lidem, máme ambice být kulturním centrum celého regionu," uvedla Andrea Kolowrat Krakowská.
Rychnovský zámek nabízí se začátkem nové sezony řadu novinek, kromě zrekonstruované zvonice, která je opět přístupná po dvou letech, je nově bezbariérový. Ode včerejška je otevřena také zámecká kavárna Café Kolowrat.
Zámek chystá na sezonu řadu kulturních akcí, stěžejní bude koncert s podtitulem Souboj klavírů: Ondřej Brzobohatý & Ondřej Brousek, který se na prvním nádvoří uskuteční v sobotu 29. června. Koncert je součástí programu Poláčkova léta.
V červnu bude v areálu zámku také letní kino, prostory využívají v sezoně i další organizátoři kulturních a společenských akcí. Součástí letního programu zámku budou také noční prohlídky, kdy návštěvníky provede příběhem rodu Kolowratů sama Kolowrat Krakowská.
Rychnovský zámek je považován za jeden z největších barokních komplexů východních Čech. Vystavět ho ve druhé polovině 17. století nechal František Karel I. Libštejnský hrabě z Kolowrat. V nedávno opraveném zámeckém areálu je také kostel Nejsvětější Trojice. Rychnovský zámek je spojen také s barokním architektem Janem Blažejem Santini-Aichlem, který je autorem architektonické kompozice rychnovského zámku a pracoval i na projektu kostela.
Stavební práce v zámeckém komplexu začaly na konci února 2018 a skončily koncem roku 2022. Archeologové rychnovského Muzea a galerie Orlických hor, které v areálu zámku sídlí, během nich objevili pozůstatky stavby piaristické koleje z 18. století, jejímž autorem byl také Santini-Aichel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
