Lavinové nebezpečí v Krkonoších dnes kleslo ze druhého na první stupeň, tedy nejnižší z pětibodové škály. Na hřebenech Krkonoš je okolo 90 až 110 centimetrů sněhu, uvedla Horská služba Krkonoše. Druhý lavinový stupeň platil ve středu, předtím po silném sněžení byl od 22. prosince v platnosti třetí lavinový stupeň. Na polské straně Krkonoš stále platí druhý lavinový stupeň.
"Po oteplení a dešti se na horách opět ochladilo, čímž vznikla na povrchu ledová krusta. Avšak pod krustou je sníh mokrý až podmáčený. Voda ze sněhové pokrývky pomalu odtéká," uvedl lavinový specialista horské služby Robert Dlouhý. V polohách pod 1200 metrů nad mořem se mohou vyskytnout laviny z mokrého sněhu a laviny klouzavé.
Při prvním lavinovém stupni jsou podmínky pro túry všeobecně bezpečné. Nebezpečná místa bývají jen ojediněle. "Uvolnění laviny je možné jen při velkém dodatečném zatížení, a to jen ojediněle ve velmi strmém extrémním terénu. Je možnost samovolného uvolnění malých nebo středních lavin, které se většinou zastaví ještě na svahu," uvedl Dlouhý.
Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Na polské straně to jsou Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar. Ročně v horách sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, sjezdové tratě a přístupové cesty.
Poslední úmrtí v souvislosti s odtržením laviny v Krkonoších zaznamenali horští záchranáři v roce 2021. V únoru 2021 zahynul sedmnáctiletý skialpinista v lavině, kterou strhl od Slezského domu do žlabu Úpičky v Obřím dole. O měsíc později skončila v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka. Po převozu do nemocnice zemřela.
Největší lavinové neštěstí v novodobých dějinách Krkonoš se stalo v lokalitě Bialy Jar 20. března 1968, lavina si tam tehdy vyžádala 19 obětí.
ry kš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
