Strany koalice Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP09, by měly tento pátek podepsat dohodu o jednotné kandidátce do evropských voleb, které proběhnou příští rok v červnu. Výkonná rada ODS měla společný postup se dvěma menšími koaličními stranami schválit v úterý večer.
Jakmile se ale informace o společné kandidátce dostala ven, část členů a stoupenců koaličního trojlístku začala na sociálních sítích trhat stranické průkazky a slibovat, že jejich hlas Spolu rozhodně nedostane. Proč takový rozruch a co rozhodlo ve prospěch společného postupu? Tady jsou odpovědi na hlavní otázky.
Strany Spolu se v domácích otázkách většinou shodují, v těch unijních ale stojí často proti sobě. TOP 09 například jasně podporuje přechod na euro v Česku, ODS je naopak vášnivě proti – výslovné „ne euru” je pro stranu jeden ze základních ideových pilířů. Podobně europoslanci TOP 09 a KDU-ČSL podporovali na půdě unijního parlamentu Green Deal, čtveřice ODS naopak až na výjimky hlasovala proti „zelené“ legislativě. A to i tehdy, když předkládanou podobu dohodlo české předsednictví EU, tedy Fialova vláda.
Na opačných pólech stojí zástupci stran Spolu také ve vztahu k právnímu státu nebo většinovému hlasování v EU; ODS omezení práva veta odmítá. Praktickým výrazem názorových rozdílů je fakt, že lidovci a TOP 09 sedí v europarlamentu v nejsilnější lidovecké frakci, ODS je pak po boku Kaczynského PiS ve druhé nejmenší skupině, frakci ECR. Vztahy mezi evropskými tvářemi těchto stran jsou navíc poměrně napjaté.
Pohledem z venku nedává. Pohledem z Česka ano. Volební koalice Spolu se na domácí scéně etablovala a stále se definuje jako hlavní a jediná síla proti Babišově hnutí ANO. Protichůdné názory na Green Deal nebo právní stát v Polsku či Maďarsku jsou při tomto pohledu pro lídry jednotlivých stran podružné. A domácí náhled na eurovolby převážil. Do určité míry tak bude jedno, jak se strany Spolu ve zmíněných tématech profilují. Kampaň založí na jednoduchém „zastavíme Babiše.”
Přítomnost „těch druhých” na kandidátce může odradit voliče jednotlivých stran. Poté, co informace o společné kandidátce a jejích lídrech pronikly na veřejnost, voliči Fialovy strany se nechali na sociálních sítích slyšet, že je to „konec ODS“ a důvod toho, proč nebudou Spolu volit. Podobně byli europoslanci ODS označeni za důvod nevolitelnosti kandidátky ze strany příznivců TOP 09. Blamáží pak hrozí předvolební kampaň. Pokud totiž strany budou chtít udržet alespoň zdání jednoty, na řadu unijních témat budou muset odpovídat velmi obecně nebo odpovědi úplně vynechat.
Odpovědí jsou obě menší strany Spolu. Lidovci se dlouhodobě pohybují nad hranicí volitelnosti a riziko debaklu v případě společné kandidátky odpadá. Koalice Spolu by se měla podle odhadů voličských preferencí utkat v eurovolbách s ANO o prvenství a získat mezi 20 a 25 procenty hlasů. KDU-ČSL udělala klíčový ústupek během vyjednávání, když svého volebního lídra Tomáše Zdechovského byla ochotná dát až na čtvrtou pozici, zatímco ODS má obě první místa. Jména na společné kandidátce by měla být tato podle Deníku N: 1. europoslanec Alexandr Vondra (ODS), 2. europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), 3. europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09), 4. europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Na pátém místě pak opět bude zástupce ODS a pak se strany budou po jednom jméně střídat. Odpor v ODS proti společné kandidátce byl ale velký. Že se to podařilo je zásluha především premiéra Petra Fialy.
Šéf ODS prosazuje kandidaturu koalice Spolu také v krajských volbách v roce 2024 a o rok později i v těch sněmovních. V případě těch krajských už lidovci v několika regionech dali přednost jiným formacím než ODS a TOP09. Fiala proto doufá, že prosazením společné kandidátky do evropských voleb přiměje vedení KDU-ČSL změnit postoj jejich regionálních buněk.
Příkladů není nekonečně, ale k podobným pragmatickým koalicím dochází. V roce 2019 kandidovalo Progresívne Slovensko na jedné kandidátce se SPOLU-občanskou demokracií. Eurovolby společná kandidátka vyhrála, aby se pak europoslanci rozešli k liberálům, respektive k lidovcům. Podobně se tři chorvatské pravicové strany ucházely o hlasy voličů v roce 2014 na jedné kandidátce a po volbách se rozdělily mezi eurolidovce a ECR. Několikrát společně kandidovali do eurovoleb také francouzští republikáni se středovou formací Unie pro francouzskou demokracii a poté šli každý do jiné frakce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
