Archeologové u Hořic na Jičínsku objevili zdobené kování z bronzu, které krylo železný náboj kola vozu. Nález vědci přisuzují slezskoplatěnické kultuře starší doby železné. V Královéhradeckém kraji jde o vzácný doklad toho, že v té době se v regionu používaly kolové vozy známé spíše z prostředí středočeské bylanské kultury, vyplynulo z dnešního vyjádření archeologů. O objevu dnes informovali novináře v místě vykopávek. Jde o druhý nález svého druhu v kraji. Archeologický průzkum u Hořic je součástí vykopávek na trase budoucí dálnice D35 v úseku dlouhém 10,5 km mezi Hořicemi a Sadovou.
"Takové nálezy jsou známé spíše ze středních Čech z prostředí bylanské kultury. Tam se objevují knížecí pohřby, kde tělo leží na čtyřkolovém voze. Náš nález pochází ale ze sídliště, nešlo o součást pohřbu," řekl archeolog Jiří Unger z Regionálního muzea a galerie Jičín.
Zkoumané sídliště ze starší doby železné u Hořic je datované do období od poloviny 8. do 4. století před naším letopočtem. "Vypadá to, že máme zachycené pouze sídliště z jedné fáze (starší doby železné), budovy se vzájemně respektují, nepřekrývají se. Poskytne nám to hezký obraz, jak bylo sídliště využíváno," řeklUnger.
Podle vedoucího archeologického oddělení Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové Miroslava Nováka lze nález ozdoby náboje kola spojovat ve své době s prestižním prostředím. "Náboj kola v té době neměl každý vůz, je velmi pravděpodobné, že šlo o import. Většina nálezů tohoto typu ve východních Čechách pochází ze severní Itálie. Podobné prestižní předměty z té doby nalezené v našem regionu mají tento původ," řekl Novák. Podle něj to také naznačuje, že tehdejší místní komunity byly zapojené do širších kulturních vztahů na území dnešní střední Evropy.
"Nález spadá do poslední fáze velké kultury popelnicových polí, která u nás trvala tisíc let. Jde o halštatské období, o starší dobu železnou, kdy se objevují v našem prostoru první železné předměty, ale bronz zdaleka nebyl ještě vytlačen. Co vím, tak jde teprve o druhý nález ozdoby náboje kola v kraji z této doby," řekl Novák.
Není to jediný pozoruhodný objev v trase budoucí dálnice mezi Hořicemi a Sadovou. Archeologové u obce Milovice u Hořic letos našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Zbytky nádoby našli na nově objeveném sídlišti z časné doby laténské, tedy z období Keltů. Představuje import ze Středomoří, řekli ČTK archeologové. Nález zlomků nádoby lze podle nich označit v kontextu ČR za mimořádný. Podle archeologa Daniela Stolze ze společnosti Archaia jde o první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na území Česka. Zdůraznil, že jde o sedmý nález tzv. červenofigurové keramiky na území ČR. "Jde o velmi kvalitní práci, nádoba - kylix (pohár) zřejmě pochází přímo z Řecka z Athén a okolí," řekl. Zkoumané sídliště z časné doby laténské u obce Milovice vědci datují do 5. století před naším letopočtem.
U Sadové, mezi říčkou Bystřice a železniční tratí, narazili archeologové na rozsáhlé germánské osídlení z doby římské, datované předběžně do 2. až 3. století našeho letopočtu. Rýsuje se tam velké množství půdorysů domů uspořádaných do dvorců, včetně výrobních objektů. Vzhledem k hustotě objektů je pravděpodobné, že půjde o několik etap osídlení z této doby. Podle Nováka to bude díky stavbě dálnice jedno z nejrozsáhlejších komplexně prozkoumaných osídlení z doby římské v Královéhradeckém kraji, což umožní si udělat představu o tehdejším urbanismu sídlišť. Průzkum stále pokračuje.
Za zmínku stojí také eneolitické sídliště kultury nálevkovitých pohárů datované do 4. tisíciletí před naším letopočtem, které archeologové našli u obce Klenice. Kromě pozůstatků objektů na okraji sídelního areálu objevili pozůstatky studny.
Na výzkumu se podílejí kromě archeologů z jičínského muzea a MVČ také jejich kolegové ze společnosti Archaia, z Univerzity Hradec Králové (UHK), Archeologického centra Olomouc a archeologové ze Slovinska. Každá instituce má přidělen konkrétní úsek. Výzkum mezi Sadovou a Hořicemi začal v září 2022 a má trvat asi rok.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
