V Jičíně už opět na kostele odbíjí hodiny, hodinový stroj je opravený

Věžní hodiny přestaly fungovat před desetiletími, dochovaly se ale relativně kompletní. Vlastní hodinový stroj se nachází v malé samostatné prostoře v horním podlaží věže kostela. Je kovaný, železný a podle konstrukce pochází z konce 17. století, případně z první poloviny 18. století. Signatura při restaurování nalezena nebyla, hodinové stroje z tohoto období ale byly signovány jen výjimečně. Jicí stroj, pomyslné srdce hodin, byl původně vybaven krokovým mechanismem s korunovým krokovým kolem a vřetenem. Později byl jicí stroj přestavěn na vratný krok Clementův a roku 1865, tedy v roce převzetí věžních hodin obcí, jej podle nápisu dochovaném na krokovém kole opětovně předělal jistý F. Patzelt, a to na klidový krok Grahamův. Hodinový stroj je přibližně 95 cm široký, 75 cm vysoký a 55 cm hluboký, kyvadlo je pak dlouhé 165 cm. Hodinový stroj odbíjí na bronzové cimbály v lucerně věže o průměrech 42 cm a 65 cm z roku 1682.

„Pokud se na obnovu kostela sv. Ignáce podíváme z nadhledu, tak ji můžeme brát jako doklad rozkvětu Jičína v současnosti. Kostel, který byl v havarijním stavu a jehož hodiny desetiletí nefungovaly se najednou vylupuje do krásy starobylé památky s novými hodinami, které měří přesný čas. Vždy když jdu kolem, tak mě opravená věž kostela i s nově restaurovanými hodinami velmi potěší. Perličkou na závěr je, že při prvotní prohlídce místa hodinář nemohl hodinový stroj nalézt a teprve ve chvíli, kdy chtěl do protokolu uvést, že je ztracený tak jeho manželka objevila zvláštní místnost i s hodinami. Pravděpodobně jenom díky tomuto ukrytí se hodinový stroj dochoval prakticky kompletní do současnosti,“ uvedl místostarosta Mgr. Petr Hamáček.

Obnovu věžních hodin realizoval ak. soch. Petr Skála ze Sadské, jeden z nemnoha restaurátorů specializujících se právě na podobné věžní hodiny. Cílem restaurování bylo obnovit stav a podobu hodin z jejich poslední zmíněné přestavby v roce 1865 a obnovit jejich funkci. Hodinový stroj byl při restaurování rozebrán, jednotlivé součásti byly mechanicky i chemickou cestou čištěny a zbaveny koroze. Bylo provedeno přebroušení vybraných dílů a výměna části mosazných výstelek ocelových ložisek. Následně proběhla opakovaná a důkladná ochrana kovových dílů proti korozi. Na základě sondami zjištěných zbytků starší barevnosti hodinového stroje byla obnovena červená barevnost základního rámu stroje a černá na těch dílech, kde jsou ložiska (části s ložisky bývaly černé, aby na nich nebylo vidět ušpinění od maziva).

Rekonstruován byl dále systém pohonu hodinového stroje závažími zavěšenými na konopných lanech, rozvod točivého momentu od hodinového stroje k ciferníkům a systém odbíjení. V neposlední řadě byl historický hodinový stroj, bez jakýchkoliv destruktivních zásahů, doplněn automatickým natahovacím strojem a synchronizačním zařízením udržujícím hodiny v přesném chodu. V současné době pak probíhá korekce a ladění chodu věžních hodin. Průběh restaurování ak. soch. Petr Skála zachytil v závěrečné restaurátorské zprávě, ze které čerpá i tento článek.