V bývalé pískovně Marokánka v hradeckých lesích vzniká pestrý ekosystém

Smyslem projektu je podle ředitele společnosti Milana Zerzána vrátit těžbou dotčený prostor lesům, ale také zvýšit jejich hospodářskou hodnotu a přírodní rozmanitost území.

"Lokalitu vytváříme v součinnosti s ekology a ochránci životního prostředí. Posunuli jsme se do fáze, v níž už většinu práce obstará příroda sama a lesník se omezí pouze na její usměrňování. Ukazuje se, že těžba štěrkopísku vytváří jedinečné příležitosti pro krajinotvorbu a rozvoj přírody," řekl ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán.

Krajina v okolí tzv. nebeského jezírka, tedy neprůtočné vodní plochy doplňované atmosférickými srážkami, se podle něj stává domovem řady živočišných a rostlinných druhů. Okolí nádrže pokrývá druhově pestrá výsadba dřevin, louky, pláže, písková bezlesí i umělé kopečky vybudované z pozůstatků štěrkopísku.

Hradecké lesy leží v nízké nadmořské výšce a zejména v létě trpí suchem. To byl hlavní důvod pro zapojení vody do rekultivace Marokánky. Jezírko vzniklo v jílovité vrstvě, voda umožňuje také výsadbu náročnějších listnatých stromů. Dalším přínosem je, že nádrž plní funkci hlavní hasební plochy v zalesněné oblasti.

V lesích u Hradce Králové je největší ložisko štěrkopísku v ČR s odhadovanými zásobami na sto let. Těží se tu po etapách od 60. let minulého století a každé vytěžené území se vrací lesu. Těžební prostor má zhruba 332 hektarů.

V lokalitě Marokánka I začala těžba v roce 1998 a byla završena rekultivací končící v roce 2016. Při ní byla podle společnosti použita nová koncepce, která počítá nejen s opětovným zalesňováním, ale také s budováním sítě menších vodních ploch. "Tato koncepce by se měla uplatnit i při rekultivaci stávající těžebny Marokánka II. Postupně tak vznikne síť lokalit s menšími tzv. nebeskými jezírky a dalšími krajinnými prvky," uvedl Zerzán.

Surovina se v hradeckých lesích těží pouze nad hladinou spodní vody, ložisko tak i po skončení těžby není zcela vyčerpané. Důvodem pro zachování spodní části ložiska je také to, že město nechce v oblasti velké vodní plochy. Proto i po skončení těžby je stále ložisko v evidenci státu a nejde o zrušený dobývací prostor.

Surovina se ze dvou třetin používá na výrobu betonu, zbytek na venkovní stavební práce. Roční zisk z prodeje štěrkopísku činí zhruba čtyři miliony korun. Městské lesy Hradec Králové obhospodařují zhruba 3850 hektarů lesa, podnik nabízí například také prodej dříví či před Vánocemi prodej ryb a stromků.