Hradec Králové zvýšil investice, některé dlouho plánované však nezahájil

Rozpočty Hradce Králové skončily v letech 2018 až 2021 v souhrnném přebytku 617 milionů korun. Do záporných hodnot se město nedostalo ani kvůli zvýšeným výdajům, které mělo s epidemií covidu-19. Zadlužení města ke konci roku 2021 mírně stouplo na 638 milionů korun z 624 milionů korun ke konci roku 2017.

Investice města loni dosáhly 489 milionů korun a byly nejvyšší za posledních sedm let. Největší částky město loni dalo do stavby objektu pro odlehčovací službu v Honkově ulici, rekonstrukce ulice Hlavní, do stavby inteligentního systému řízení dopravy, do stavby lávky přes Labe a tělocvičny ve čtvrti Pouchov.

Letos město plánuje investice přibližně za 700 milionů korun. Největší částka by měla jít do loni zahájené stavby stadionu. Po dvou úpravách ceny směrem nahoru, zejména kvůli zdražení stavebních materiálů a prací, by měl stadion přijít na 630,6 milionu korun bez daně místo původních 568 milionů korun. Hotový by měl být na konci června 2023.

Městu se však nepodařilo na stavbu stadionu získat až třistamilionovou dotaci od Národní sportovní agentury, což kritizovala opozice v čele s předsedkyní opozičního Hradeckého demokratického klubu Pavlínou Springerovou. Pokud bude město muset stadion zaplatit celý ze svého, zůstane mu podle Springerové "vyrabovaná kasa" a nebude mít na jiné investice. Kritizovala i to, že radnice většinu ze 180 milionů korun určených na opravu Velkého náměstí rozpustila do jiných výdajů. Město se tím podle ní ocitlo "u snědeného krámu". Za zdržením opravy náměstí je podle ní neschopnost vedení radnice.

Primátor města Alexandr Hrabálek (ODS) výhrady opozice odmítl. "Vedli jsme si dobře. Podařilo se nám znásobit investice," řekl Hrabálek. Na Velké náměstí byl podle něj připravený sedmietapový program. "Ale rozhodnutím zastupitelstva byl, bohužel, nabourán tak, že v něm nebylo možné pokračovat," řekl. Držet peníze na Velké náměstí v rezervě, když je jasné, že rekonstrukci nelze okamžitě zahájit, by podle něj bylo zbytečné. Projekt opravy Benešovy třídy podle primátora zdrželo shánění souhlasů vlastníků bytů a dalších subjektů s opravou.

Po volbách v roce 2018 vytvořilo v Hradci Králové koalici vítězné hnutí ANO s ODS a uskupením Změna pro Hradec a Zelení. Po odchodu Změny a Zelených se však koalice na podzim 2020 rozpadla a nová nevznikla.

Obce a města v kraji hospodařily v uplynulých čtyřech letech v souhrnu v kladných číslech, když rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhl 2,5 miliardy korun. "Je to částka, kterou obce mohly využít, ale místo toho odložily jejich využití do budoucna. Ušetřily čtyři procenta příjmů," uvedla společnost CRIF v analýze hospodaření obcí. Příjmy obcí v kraji mezi lety 2018 až 2021 vzrostly o 14 procent, v průměru na 27.235 korun na obyvatele za rok. V porovnání s ostatními kraji byly čtvrté nejnižší. Výdaje vzrostly o devět procent na 26.105 korun.

Obce a města v Královéhradeckém kraji v minulých čtyřech letech výrazně zvýšily úspory. V přepočtu na obyvatele mezi roky 2018 a 2021 zvedly peníze na bankovních účtech o 48 procent na 14.478 korun. Úspory tak měly obce třikrát větší než dluh, který jim za uplynulé čtyři roky vzrostl o čtvrtinu na 5056 korun na obyvatele.

V končícím volebním období se žádná z 448 obcí kraje nedostala do finančních problémů či předlužení. Data společnosti CRIF to potvrzují. Průměrný rating finančního zdraví obcí a měst v kraji byl v roce 2021 v celostátním porovnání čtvrtý nejlepší. "Velmi dobré hodnocení dostala více než polovina obcí kraje, zatímco špatné hodnocení pouze pět procent z nich, což je mezi kraji druhý nejnižší podíl," uvedl CRIF.

Nadprůměrné příjmy obce v hradeckém kraji stále získávají z daně z nemovitých věcí, což je jedna z mála příjmových položek, které může vedení obce nastavením sazeb přímo ovlivnit. Z dat CRIF vyplývá, že průměrný výběr daně z nemovitosti na obyvatele v hradeckém kraji v posledních čtyřech letech činil 1227 korun ročně, zatímco republikový průměr byl 1173 korun.