Vamberk byl ve středověku významným centrem výroby keramiky

"Nasvědčuje to tomu, že ve Vamberku a okolí bylo tak významné hrnčířské zázemí, že zdejší výrobky byly obchodovány i do vzdálenějších míst, které neměly tak vhodné podmínky pro výrobu keramiky,“ řekla rychnovská archeoložka Martina Beková.

Vědci předpokládají, že ve 14. a 15. století měla hradecká aglomerace asi pět tisíc obyvatel, což bylo na svou dobu hodně. Místní hrnčířská produkce nejspíš nestačila pokrýt poptávku, a tak se keramika dovážela z různých vzdálenějších oblastí. Do Hradce Králové se například dostala i tzv. Loštická keramika ze střední Moravy nebo ve své době velmi ceněná kamenina ze západní Evropy. Jednou z oblastí odkud se keramika do centra dovážela byla nejspíš i oblast Podorlicka, území dnešního Vamberka.

"Zatím nelze se stoprocentní jistotou říci, že hrnčířské výrobky z Podorlicka se dostaly do Hradce Králové, nicméně shodné znaky s keramikou objevenou v Hradci to naznačují. Nabízí se hypotéza, že provozy v Podorlicku nemusely pracovat jen pro ty nejbližší odběratele, ale mohly částečně zásobovat trhy například v Hradci Králové, a to je novinka. Jde o předběžné závěry na základě posledních objevů,“ řekl hradecký archeolog Radek Bláha.

Na Vamberecku se vyráběla běžná stolní keramika, která se hodně používala a lidé tak měli velkou spotřebu. Podmínky pro výrobu této keramiky byly v okolí Vamberka velmi dobré. Nacházela se tu kvalitní surovina, palivo pro pece i kvalitní vhodná hlína. Celkově byly jen v centru Vamberka objeveny tři hrnčířské okrsky.

Nejstarší hrnčířský areál archeologové objevili v městské části Peklo. "Objevili jsme tam dvě pece ze začátku 14. století, jednu kruhovitou a jednu dvouprostorovou. Dvouprostorová pec i s keramikou se během výpalu zhroutila, tím se nám dochovalo přes 70 torz nádob,“ řekla Beková. Teď archeologové nádoby rekonstruují a rychnovské muzeum má v plánu vystavit je koncem roku 2022. První příležitost je vidět tak dostane i veřejnost.