Vánoční svátky jsou neodmyslitelně spjaty s pohádkami a vánočními filmy. Mnohé z nich se natáčely i v Královéhradeckém kraji. Kulisy pro jedny z nejoblíbenějších českých pohádek a filmů, bez kterých si mnozí neumí svátky představit, nabídly například Adršpašsko- teplické skály, Sobotka, Hrádek u Nechanic nebo Špindlerův mlýn.
Vyhledávanou lokalitou filmařů jsou bezpochyby Adršpašsko-teplické skály. Milovníci pohádek jistě dobře vědí, že skalní město je dějištěm oblíbené pohádky Třetí princ z roku 1982. Pohádka režiséra Antonína Moskalyka natočená podle předlohy Karla Jaromíra Erbena vypráví o dvojici princů ze Země lva, kteří se postupně vydávají do Diamantových skal hledat tajemnou princeznu a zachránit třetího bratra. V pohádce je se kromě skal objevují i další známá místa. Například Velký vodopád, pískovna s jezírkem, kde princové potkají kupce, skalní věž Carabus na zeleném okruhu skalami nebo Golem a Hláska v Teplických skalách. Ve skalách návštěvníci najdou i Diamantovovu cestičku a i teď 39 let od natáčení se ve skalách dají najít pohádkové diamanty, které tady filmaři zanechali.
Skalní město si zahrálo i v dalších pohádkách, například v pohádce Princ a Večernice z roku 1978. Tam ho pozorný divák uvidí v záběru, kdy princ Velen nese skalním městem starého žebráka na zádech a poté pospíchá k Večernici přes jezírko. Zatopená pískovna se objevila v pohádkách Z pekla štěstí 2 (2001) nebo Peklo s princeznou (2009).
I jedna z nejoblíbenějších českých pohádek S čerty nejsou žerty z roku 1984 se natáčela v kraji. Filmaři si pro své natáčená zvolili oblast Českého ráje. Mlýn, ve kterém bydlel Petr Máchal, se nachází v obci Střehom nedaleko města Sobotka a pochází ze začátku 16. století. V tomto mlýně se vystřídalo mnoho generací mlynářů, díky čemuž se zde mlelo až do roku 1953. Mlýn pak dlouhé roky sloužil jako oblíbený cíl turistů. Traduje se, že jeho majitel občas v létě pustil příchozím dětem vodní kolo a vyprávěl jim pohádky. Místní lidé mu dali přezdívku pohádkový dědeček. Protože mu však památkáři nedovolili udělat v mlýně modernější úpravy a stavení zateplit, topil uvnitř elektrickými přímotopy, což se mu stalo osudné. Jednou v noci se v mlýně vznítil požár a majitel se už ráno neprobudil.
V pohádce jsou i další známé lokality. Například místo, kde si kaprál zlomil šavli, najdeme u zříceniny hradu Rotštejn v Klokočských skalách u Turnova. Princezna Adélka zase zpívala Petrovi u okna žaláře na hradě Kost, kde se filmovaly i scény z hradní kuchyně.
Další vyhledávanou lokalitou pro svůj atraktivní vzhled je zámek Hrádek u Nechanic. Ten se stal dějištěm pohádky Princ a Večernice nebo filmu Tmavomodrý svět.
Také Krkonoše mají barrandovští filmaři rádi. Například Svatý Petr ve Špindlerově mlýně se objeví v mnoha záběrech ve filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku. Tato mimořádně úspěšná rodinná komedie Marie Poledňákové se natáčela v roce 1977 na Hotelu Olympie a také na chatě Dias.
Jedna z nejlepších českých teenage komedií Sněženky a machři z roku 1982 se také natáčela ve Špindlerově mlýně. Na plátně se objevilo i místní informační centrum a pro scény z interiérů filmaři vybrali Moravskou boudu, jednu z nejhezčích a nejzachovalejších hřebenových horských bud v Krkonoších v nadmořské výšce 1 225 metrů. Odehrálo se tu i slavné noční lezení z okna, ale jinak pro venkovní záběry posloužila chata Smetánka v Peci pod Sněžkou. Na plátně se objeví i lyžařský vlek na Hnědý vrch, už dávno nahrazený moderní čtyřsedačkou, klikatá silnice z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna a také Martinova bouda.
O dvacet let později vznikala na podobném modelu i komedie Snowboarďáci. I ta se točila se ve Svatém Petru a ve Špindlerově Mlýně, jen na místě chaty Inka od té doby vyrostl luxusní apartmánový dům.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
