Samici nosorožce Nájin vědci přestanou odebírat vajíčka. Ta jsou potřeba k zachránění druhu

„Po rozsáhlém hodnocení etického rizika dospěl tým k rozhodnutí nechat ji odejít do reprodukčního důchodu" řekl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal. 

Odběr vajíček je pro dvaatřicetiletou samici nebezpečný. Samotný odběr vyžaduje hormonální stimulaci, úplnou anestezii a následné vyhledávaní vajíček pomocí zavedené ultrazvukové sondy. „U nosorožců je tento postup zcela nový, a přestože jej provádějí přední světoví vědci a veterináři z týmu BioRescue tím nejbezpečnějším možným způsobem, vždy existují určitá rizika pro zvířata,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové. 

K přerušení odběrů přispěl i fakt, že se od Nájin v minulosti podařilo získat jen minimum vajíček. Žádné se navíc neuchytilo. „Zůstane samozřejmě součástí snah o záchranu nosorožců bílých severních, například vzorky tkání pro využití kmenových buněk se dají odebrat mnohem méně invazivněji, než je tomu v případě vajíček.“ Dodává Rabas.  

Ultrazvuková vyšetření Nájin v první polovině roku 2021 odhalila několik malých, benigních nádorů na děložním čípku, děloze a také velkou cystu o průměru 25 cm v jejím levém vaječníku. Tento nález by mohl vysvětlovat, proč u ní odběry vajíček nebyly zdaleka tak úspěšné jako u druhé severní bílé samice, Fatu.  

Na rozhodnutí o ukončení vajíček od Nájin se podílela i profesorka Barbara de Mori. Její tým shromáždil všechny potřebné informace. Kromě toho využili vědeckých metod k vyhodnocení veškerých možností, jak dál s Nájin pokračovat. „Bylo náročné vyhodnotit důležitost maximalizace šancí k záchraně druhu oproti prospěchu jednoho konkrétního zvířete,“ řekla profesorka.  

Kromě odebírání vajíček vědci řeší i možnost vytváření embryí pomocí umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně nosorožců. Například kožní buňky odebrané z Nájin by se mohly transformovat do kmenových buněk, které by pak mohly být přeprogramovány tak, aby se vyvinuly do umělých vajíček nebo spermií. Na této technice reprodukce pracují týmy z japonské Univerzity Kjúšú a německého Max Delbrückova centra pro molekulární medicínu.