Na trase budoucího obchvatu Jaroměře stále probíhá architektonický výzkum. Archeologové z Univerzity Hradec Králové našli několik desítek unikátních předmětů. Mezi nimi i historické a pravěké areály aktivit nebo unikátní dvoukomorovou pec.
Jelikož archeologický výzkum probíhá na rozsáhlém území, je rozdělen do tří jednotlivých úseků. Právě úseky 01 až 03 u Hořenic, Jaroměře a Čáslavek zkoumali archeologové z Univerzity Hradec Králové.
U Hořenic byl objeven polykulturní sídelní areál, kde jsou zastoupeny nálezy nadzemních struktur domů, které jsou předběžně datovány do období neolitu. K nim patří i sídlištní jámy, zásobnice a hliníky. Další nálezy z území pocházejí z doby železné. Jde o dvě polozahloubené chaty, v jedné z nich se nacházela pec. K její mladší etapě pak náleží několik objektů a nález skleněného náramku.
Na katastrálním území Jaroměře byly odkryty zahloubené sídlištní objekty z druhé poloviny 12. až první poloviny 13. století, z pozdně hradištního období.
U Čáslavek evidují archeologové rovněž polykulturní archeologickou lokalitu. „Předběžně nejstarší jsou nálezy náležící době halštatské (800–450 př. n. l.) zastoupeny sídlištními jámami. Dále je zde zastoupena doba laténská (450–50 př. n. l.) sídlištními jámami různého charakteru, ale také i pěti polozahloubenými chatami, z nichž některé pravděpodobně nesloužily pouze k bydlení, ale také jako skladiště či dílny pro výrobu keramických předmětů. Tyto hypotézy jsou ve stádiu ověřování dalšími metodami zkoumání,“ řekla archeoložka Sylva Tichá Bambasová.
K tomuto období také náleží zřejmě nejvzácnější nález z této lokality, kterým je dvoukomorová vertikální pec s podpěrným středovým pilířem. „Jedná se o konstrukční řešení, které není pro laténské hrnčířské pece na sever od Dunaje typické. Setkáváme se s ním ovšem u pecí známých z Karpatské kotliny, odkud se znalost těchto zařízení šířila dále na sever, tedy i na naše území,“ dodala Tichá Bambasová.
Dalším zajímavým zjištěním je existence mocné vrstvy zeminy, která se zde ukládala za působení jak environmentálních, tak i antropogenních faktorů. V ní se objevují archeologické objekty předběžně datované do pozdně hradištního období ve třech výškových úrovních této uložené vrstvy. Z tohoto období také pochází šest jámových keramických pecí.
„Mezi nejmladší nálezy patří zbytky novověkých cest, jejichž průběh a podobu zjištěnou výzkumem lze ztotožnit s vyobrazeními na mapách II. a III. vojenského mapování,“ uzavřela Sylva Tichá Bambasová.
Většina trasy obchvatu byla naším výzkumem prozkoumána a pro samotnou stavbu je tedy jeho plocha „vyčištěna“ od archeologických nálezů. Nedozkoumána zůstala pouze lokalita u Hořenic, a to pouze z důvodu majetkoprávních sporů mezi ŘSD a vlastníkem dotčených pozemků.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
