Z ajťáka farmářem. Jeroen Aerts odešel z kanceláře, teď pase ovce v Krkonoších
Belgičan Jeroen Aerts původně vystudoval informatiku. Práci v kanceláři ale před několika lety vyměnil za pasení ovcí v horách. S rodinou tak pomáhá udržet v krkonošské přírodě rozmanitost a regenerovat místní louky.
Jeroen s manželkou Pavlínou, která pracuje jako učitelka, založily farmu Krkonoše hill farm. V současné chvíli čítá jejich stádo přibližně 350 ovcí, pár krav a čtyři border kolie. Rodilý Belgičan přitom po práci farmáře nikdy netoužil.
První ovce kupovali pro psa
Vše začalo s příchodem první border kolie Raven. „S Pavlínou jsme se seznámili v Norsku v rámci Erasmu při studiích. Poté jsme cestovali, a nakonec se usadili v Česku. A když jsme si chtěli pořídit psa, padla volba na border kolii,“ vypráví skvělou češtinou ale se zřetelným přízvukem Jeroen.
Právě toto původně pastevecké plemeno přivedlo rodinu před deseti lety k pasení ovcí. „Takže to bylo tak, že první ovce jsme kupovali psovi,“ říká se smíchem. Jeroen se začal tomuto sportu věnovat, zkušenosti sbíral i v Anglii. S rozšiřujícím se stádem si zároveň uvědomoval, že práce v kanceláři není pro něj.
„Víc a víc se mi líbilo pracovat s ovcemi. A pak přišel moment, kdy jsem se rozhodl, že raději budu pracovat jako farmář než v kanceláři. Od té doby se mi nikdy nestalo, že by se mi nechtělo do práce,“ přiznává farmář. A to navzdory tomu, že tahle práce je každodenní. Neexistují zde víkendy ani volné dny.
Aertsovi rozdělují ovce do celkem tří stád, se kterými spásají krkonošské louky. Dlouhodobě spolupracují s Krkonošským národním parkem. Spásání ovcemi pomáhá zachovat větší biodiverzitu, navracet původní vzácné druhy rostlin, a naopak bojovat s invazivními druhy jako je šťovík alpský.
S vlky se zatím nesetkali. Za to s nevychovanými psy ano
Přestože ovčí stáda se pohybují v nejrůznějších koutech Krkonoš, s vlky zatím do styku nepřišly. „S vlky zatím zkušenosti nemáme, ale myslím, že to přijde. Když už máme problém, tak se psy, kteří nejsou pod kontrolou,“ vysvětluje pastevec. Přestože, jak sám uvádí, není proti vlkům a do přírody podle něj patří, do budoucna by se měl vybudovat nějaký vhodný managment, který by vlky nějak reguloval. „Obáváme se, že vlk postupně přestane být plachý,“ přiznává.
V současné době jsou ovce chráněny elektrickým ohradníkem. Využít pastevecké psy ale Aertsovi nemůžou. Většinou se ovce nachází v turisticky vyhledávaných lokalitách a denně kolem nich projdou i stovky lidí.
Práce nikdy nekončí, přesto by Jeroen neměnil
Aktuálně spásají jejich ovce plemene skudde louky na Hromovce nad Špindlem. Pro nejefektivnější péči nechávají ovce spásat vždy jen malé zhruba půlhektarové prostranství a co pár dní je přesouvají. Díky tomu dokáže louka dobře regenerovat. „Denně musíme ovce kontrolovat, dovážet jim vodu a podobně. Nejnáročnější období je v dubnu, kdy bahníme, tedy když se rodí jehňata,“ vysvětluje Aerts. Tehdy ovce kontroluje každé dvě hodiny, ve dne v noci. Přesto by neměnil, protože dělá to, co ho opravdu baví.
