Braunův Betlém má za sebou první etapu speciálního čištění. Tu si vzali na starost studenti z litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V současné době čištění barokní památky stojí, druhá etapa přijde na řadu až na podzim. Půjde o chemické čištění.
„Spolupráce na základě smlouvy, který Národní památkový ústav (NPÚ) má s fakultou restaurování, by měla být dlouhodobá, studenti by se měli vracet pod odborným vedením každoročně. Další zásah už ale nebude tak razantní, spíše půjde o udržovací práce o menším počtu studentů," řekl kastelán barokního hospitálu v Kuksu Libor Švec.
Sochy v celém areálu betlému čistilo v průměru deset studentů. Odstranili mechy a lišejníky a za pomoci vodní páry dočistili sochařská díla. První etapa byla úspěšně ukončená na konci června. Druhá část by měla spočívat v preventivním ošetření ethanolem. Ten má zabránit, aby se na sochách opět usadil mech.
Návštěvníci Braunova Betléma a Kuksu na Trutnovsku mají unikátní příležitost prohlédnout si jejich podobu z 18. století. Potřeba je pouze chytrý telefon s fotoaparátem. „Pro digitální rekonstrukci betlému jsme použili všechny dostupné prameny. V baroku se sochy barvily, takže i v aplikaci je betlém barevný," řekl Jiří Forejt z firmy More.is.More, která aplikaci na zakázku hradeckého hejtmanství vytvořila.
Celý areál betlému je pro mobilní aplikaci naskenován s přesností na 0,2 milimetrů. Díky vyvinuté aplikaci bude možné podobu betlému zachovat i pro budoucí generace. Podobné služby vývojáři plánují spustit na hradu Potštejn nebo v Kostele svatého Vojtěcha na Náchodsku.
Braunův Betlém vznikl v roce 1725, kdy ho nechal vybudovat tehdejší majitel nedalekého Kuksu hrabě František Antonín Špork. Stalo se tak poté, co byl ve Vídni odmítnut s nápadem na vybudování křížové cesty od jezuitské rezidence do Nového lesa. Betlém jim tak nechal vystavět prakticky na truc v lese, který koupil od Dvora Králové nad Labem za 2 900 zlatých.
Výsledkem je divadlo biblických scén, doplnění o výjevy ze života poustevníků, žijících v samotě a odříkání. Sochařskou práci svěřil Špork svému dvornímu sochaři Matyáši Bernardu Braunovi.
Cílem hraběte bylo vytvořit jakési meditační a výletní místo, kam by mohli zavítat lidé z nedalekého Kuksu. Za stovky let se podoba betléma a samotných soch výrazně změnila. Zub času na skalách zanechala hlavně příroda. Z velké části i vandalismus.
K nejhoršímu poškození pískovcového betléma přispělo lámaní kamene pro stavbu blízké císařské pevnosti Josefov kolem roku 1780 a přechod válečných bojů v prusko-rakouských válkách v letech 1778 – 1779 a 1866.
Kulturní památkou byl Braunův Betlém vyhlášen už v roce 1958. V roce 1987 bylo vyhlášeno i ochranné pásmo památkové rezervace. Národní kulturní památkou se stal betlém až v roce 2001, kdy se zapsal na seznam dědictví UNESCO.
Foto David Taneček | ČTK | Zdroj ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
