Pandemie koronaviru na nemocnice v Královéhradeckém kraji tvrdě dolehla. Bylo nutné provést změny, omezit odkladnou péči, posílit personál některých oddělení a někde i přistoupit ke stavebním úpravám. Například ve Fakultní nemocnici Hradec Králové vzniklo Centrum postcovidové péče.
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové bylo od jara 2020 do konce května 2021 hospitalizováno zhruba 2700 pacientů s covidem-19. Největší nápor zaznamenávala v polovině letošního února, kdy počet hospitalizovaných v nemocnici přesahoval 250 denně a nemocnice se blížila hranici své kapacity. Komplikací byl současně i vysoký počet v práci nepřítomných zdravotníků.
"Pro zajištění péče o pacienty s covid-19, z nichž mnoho vyžadovalo hospitalizaci na JIP, bylo nutné přebudovat některá oddělení nemocnice na covidové jednotky. Na těch bylo nutné posílit personál, aby bylo možné náročnou péči zvládnout," řekl mluvčí hradecké nemocnice Jakub Sochor.
Kromě toho bylo nutné zajistit testování PCR a antigenními testy, od 2. ledna hradecká nemocnice začala jako první v kraji očkovat proti koronaviru. Pandemie prokázala důležitost pandemického plánu nemocnice, který se na základě situace s koronavirem průběžně aktualizoval. "Pro většinu personálu nemocnice šlo o enormní zátěž. Péče o pacienty s covid-19 byla velmi psychicky i fyzicky náročná. Mnoho zaměstnanců bylo přesunuto na covidové jednotky," řekl Sochor.
Nemocnice musela také s ohledem na situaci kolem pandemie odložit tisíce neakutních operací. S postupným obnovováním běžného provozu začala na začátku dubna.
Podle zástupců hradecké nemocnice je ekonomická situace nemocnice za rok 2020 vyrovnaná, a to díky covidovým kompenzacím. "Letošní hospodaření bude výrazně ovlivněno kompenzační vyhláškou pro letošní rok a počty provedených výkonů," dodal Sochor.
Nemocnice hradeckého kraje za rok 2020 vykázaly předběžně zisk více než 96 milionů korun. Proti roku 2019, kdy v součtu měly zisk téměř 30 milionů korun, vylepšily své hospodaření o 66 milionů korun. V kladném výsledku se projevilo například nastavení loňské kompenzační vyhlášky ministerstva zdravotnictví, krytí provozu ztrátových oddělení krajem a také vysoká poptávka po službách mikrobiologických laboratoří i materiální pomoc státu a kraje v nákupu ochranných pomůcek na začátku pandemie.
Také na krajské nemocnice pandemie dolehla a převrátila na ruby jejich chod. Zavírala se řada oddělení, jejichž týmy byly rozdělovány na služby u covidových pacientů, personál se musel rychle přizpůsobit pacientům s dosud neznámou diagnózou a osvojit si pravidla práce v infekčních podmínkách. "To bylo v nemocnicích, které do té doby neměly infekční oddělení, zcela mimořádné, a vyžádalo si to i rychlé stavební úpravy, například provizorní přepážky," uvedla mluvčí krajských nemocnic Lucie Chytilová. Laboratoře se musely přizpůsobit obrovské poptávce po PCR testech, bylo nutné pořídit nové vybavení, které bylo těžko k sehnání.
V polovině března 2020 byly v nemocnicích hradeckého kraje pozastaveny neakutní výkony a operace. "První pacienty s covid-19 hospitalizovaly krajské nemocnice v září 2020, následovaly velmi náročné podzimní měsíce. Největší nápor na covidová oddělení byl v únoru 2021, kdy přestávala stačit vzájemná výpomoc nemocnic v kraji a bylo nutné žádat o převozy pacientů do jiných částí republiky," řekla Chytilová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.