14 dní ve školce a už je dítě nemocné. Je to normální?

Dva týdny ve školce, potom rýma, kašel a několik dní doma. Dítě se vrátí do kolektivu a za chvíli stoná znovu. Především během prvního roku ve školce mohou mít rodiče pocit, že jejich potomek není zdravý téměř nikdy.

Podle pediatričky Kateřiny Trojanové to ještě nemusí znamenat, že má dítě oslabenou imunitu nebo vážnější zdravotní problém.

„Deset až dvanáct běžných infektů ročně považujeme u předškoláků za normu. Vždycky se ale spíš než absolutním číslem řídíme tím, jak těžké ty infekty jsou,“ vysvětluje lékařka.

Rozdíl je mezi dítětem, které jednotlivé nemoci zvládne doma, a tím, které opakovaně potřebuje antibiotika, prodělává zápaly plic nebo mívá komplikované záněty uší.

Pozornost je podle pediatričky namístě také tehdy, pokud dítě onemocní přibližně dvakrát za měsíc. V takovém případě už by měl lékař hledat příčinu a vyloučit méně časté poruchy imunity nebo jiné zdravotní potíže.

První rok bývá nejnáročnější

 Vysoká nemocnost po nástupu do školky má poměrně jednoduché vysvětlení. Dítě se najednou každý den potkává s mnohem větším množstvím virů a bakterií, než na jaké bylo zvyklé doma.

„Imunita dozrává, učí se fungovat, setkává se poprvé s cizorodými vlivy. Učí se reagovat, vyhodnocovat, pamatovat si a bránit se pro příště,“ popisuje Trojanová.

Čím mladší dítě do kolektivu nastoupí, tím náročnější pro něj začátek obvykle bývá. Dvouleté děti mají ještě nezralý imunitní systém a dýchací cesty. Zároveň si častěji dávají věci do úst, neumějí dobře smrkat a při hře bývají v těsném kontaktu.

Čtyřleté dítě už může infekce zvládat lépe. Pomáhá mu vyzrálejší imunita i to, že lépe dodržuje základní hygienu. Výhodu někdy mají také děti se starším sourozencem, které se s částí běžných infekcí setkaly ještě před nástupem do školky.

Nejtěžší bývá zpravidla první rok. U některých dětí ale může časté stonání pokračovat po většinu školky, zatímco jiné projdou prvním rokem jen s několika nemocemi.

Kdy s horečkou k lékaři

U horečky nerozhoduje pouze číslo na teploměru. Rodiče by měli sledovat hlavně celkový stav dítěte, jeho chování, dýchání a to, zda dostatečně pije a močí.

Zvláštní opatrnost je nutná u novorozenců a dětí v prvních třech měsících života. V tomto věku může být horečka příznakem běžné infekce, ale také závažného stavu, který vyžaduje rychlé vyšetření.

U starších dětí doporučuje pediatrička kontaktovat lékaře, pokud horečka trvá déle než tři dny a stav se nelepší. Čekat by rodiče neměli ani tehdy, když dítě obtížně dýchá, je nezvykle apatické, nemočí, objeví se u něj krvavá vyrážka nebo horečka nereaguje na správně podané léky.

„U běžné virózy by mělo být postupně lépe. Teplota, rýma a kašel se mohou první dny zhoršovat, ale zhruba do týdne by se měl stav dítěte zlepšit, i když kašel nebo další příznaky ještě mohou přetrvávat,“ říká Trojanová.

Odborná doporučení rovněž zdůrazňují, že u dítěte s horečkou je důležitější jeho celkový stav a varovné příznaky než samotná naměřená teplota.

Nechtěli jsme obtěžovat, říkají rodiče

Část rodičů přijde do ordinace hned na začátku nemoci, kdy se ještě neprojevily všechny příznaky. Lékař proto někdy doporučí další kontrolu s odstupem několika dnů.

Nebezpečnější může být opačný případ, kdy se stav dítěte prudce zhorší a rodiče s návštěvou lékaře váhají.

„Často od rodičů slýcháme: My jsme nechtěli obtěžovat. A to mě moc mrzí. Málokdy cítíme, že by nás rodiče nemocných dětí obtěžovali,“ říká pediatrička.

Podle ní by rodiče měli důvěřovat také vlastnímu instinktu. Své dítě znají nejlépe a zpravidla dobře poznají, když se chová jinak než při běžné rýmě nebo viróze.

Příliš rychlý návrat může roztočit další kolo nemocí

Jakmile dítěti klesne teplota a vrátí se mu chuť k jídlu, může působit téměř zdravě. Návrat do školky ale někdy přichází příliš brzy.

Nedoléčené dítě je náchylnější k další infekci a zároveň může nemoc šířit mezi ostatní. Rodina se tak může dostat do kruhu, kdy se dítě po několika dnech ve školce znovu vrací domů.

Přesný okamžik návratu závisí na druhu nemoci a celkovém stavu. Samotná přetrvávající mírná rýma nebo kašel nemusí vždy znamenat, že dítě do kolektivu nesmí. Nemělo by ale mít horečku a mělo by zvládnout běžný školkový režim bez větší únavy či obtíží.

Zázračný přípravek na imunitu neexistuje

Rodiče při opakovaných nemocech často hledají vitaminy nebo přípravky, které by dětskou imunitu rychle posílily. Zázračné řešení ale podle pediatričky neexistuje.

Základem zůstává dostatek spánku a odpočinku, pestrá strava a pravidelný pohyb. Případné užívání vitaminů a dalších doplňků je vhodné probrat s dětským lékařem, zejména pokud existuje podezření na konkrétní nedostatek.

Zdravé děti s vyváženou stravou obvykle plošné užívání vitaminových doplňků nepotřebují. Například vitamin C může u některých lidí mírně ovlivnit průběh nachlazení, není ale prokázáno, že by dětem zabránil rýmu či virózu chytit.

Podobné je to s antibiotiky. Ta pomáhají proti bakteriálním infekcím, nikoliv proti běžným virovým onemocněním.

„Většina rodičů rozumí tomu, že antibiotika nejsou lentilky a že spoustu virových chorob prostě nezachrání,“ uzavírá Kateřina Trojanová.