Náročná přestavba Milety je u konce. Řidiči však mají výhrady

Řidiči projíždějí přestavěnou Miletou už od dubna. Teprve nyní ale skončily také práce na podchodech, cyklotrasách, okolní zeleni a dalších navazujících částech projektu. Dokončení jedné z nejnáročnějších dopravních staveb v Hradci Králové symbolicky uzavřelo stříhání pásky.

V dopravních špičkách tu kolony prostě budou a jsou na všech křižovatkách okruhu. To, že řidiči budou muset třeba dvě světla vyčkat, tak to prostě je a bude. Důležité je, aby to nepřesáhlo únosnou mez.Radek Mátl — generální ředitel ŘSD

Radost z hotové stavby však nesdílejí všichni. Na sociálních sítích se opakují názory, že přestavba nepřinesla tak výrazné zlepšení dopravy, jaké někteří motoristé očekávali. Výhrady směřují také k nerovnosti, kterou řidiči pociťují při průjezdu křižovatkou ve směru od fakultní nemocnice nebo k ní.

„Blbý je, že ten skokánek je už z obou směrů a navíc už jsou vyježděné koleje. Přejet křižovatku ve směru k nemocnici nebo od nemocnice je adrenalinový zážitek. Zvládnou to tlumiče? Nemám moc nízký spoiler?“ napsala v jednom z komentářů Iva Svobodová.

Proč nevznikla mimoúrovňová křižovatka

Část veřejnosti se ptá, proč na tak vytíženém místě nevzniklo mimoúrovňové řešení, které by oddělilo jednotlivé směry dopravy. Podle zástupců projektu by ale taková stavba vyžadovala podstatně větší prostor a zasáhla by do přilehlého parku.

Ani estakáda nebo zahloubená komunikace by navíc podle ŘSD neznamenala konec kolon na městském okruhu. Auta by sice Miletou projela rychleji, následně by se však nahromadila u dalších světelných křižovatek.

„V dopravních špičkách tu kolony prostě budou a jsou na všech křižovatkách okruhu. To, že řidiči budou muset třeba dvě světla vyčkat, tak to prostě je a bude. Důležité je, aby to nepřesáhlo únosnou mez,“ říká generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Podle investora je současná podoba kompromisem mezi propustností křižovatky, bezpečností a prostorem, který byl pro přestavbu k dispozici.

„Skokánek“ má odvádět vodu

Zástupci stavby reagovali také na kritiku nerovného průjezdu u univerzity. Takzvaný skokánek podle nich nevznikl chybou při pokládce asfaltu, ale souvisí s technickým řešením vozovky.

Silnice je navržena ve střechovitém sklonu dvě procenta, aby z ní mohla odtékat dešťová voda. Výsledný profil ovlivnila také etapovitá výstavba, při které stavbaři postupně pracovali na jednotlivých jízdních pásech.

Pro řidiče tak může být přechod mezi různě skloněnými částmi vozovky citelný. Podle zástupců projektu však odpovídá schválenému návrhu.

Hlavním přínosem jsou podchody

Ředitelství silnic a dálnic připomíná, že cílem přestavby nebylo pouze zrychlení automobilové dopravy. Významnou částí projektu jsou čtyři bezbariérové podchody, které oddělily pěší a cyklisty od frekventovaných silnic.

„Tato křižovatka je klíčovým místem napojení nemocnice. Podařilo se nám vytáhnout z automobilového provozu pěší a cyklisty,“ uvedl Radek Mátl.

Podchody zlepšily přístup zejména k fakultní nemocnici a univerzitnímu kampusu. Přestavba přinesla také nové cyklotrasy, upravené řazení jízdních pruhů a změny zastávek městské hromadné dopravy.

Auta jezdí od dubna, práce skončily až nyní

Přestavba Milety začala v březnu 2024. Dopravní omezení tehdy vyvolávala obavy z rozsáhlých kolon a komplikací v celém městě. Podle ŘSD nakonec nebyly následky tak vážné, jak se původně očekávalo.

Hlavní silniční uzel se podařilo otevřít už letos v dubnu, o více než tři měsíce dříve proti harmonogramu. Stavbaři poté pokračovali na podchodech, chodnících, cyklotrasách a okolních plochách.

Pod povrchem zároveň vybudovali nebo obnovili 33,5 kilometru inženýrských sítí. Právě ty představují jednu z nejrozsáhlejších, ale pro veřejnost nejméně viditelných částí celé přestavby.