Pondělí 9. 3. 2026 | Svátek má Františka
Co dělat, když se nepřítel blíží vzduchem a vy jste v terénu, kam nevyjede ani to nejlepší terénní auto? Strakoničtí vojáci z 252. protiletadlového raketového oddílu si v uplynulých dnech v Krkonoších vyzkoušeli, že i desítky kilogramů vážící raketové systémy lze přes hřebeny přepravit „vlastními silami“.
Česká republika je obklopená horami a velká část našich hranic vede právě po vrcholcích. „Vojáci podílející se na ochraně vzdušného prostoru naší země musejí být připraveni na nasazení v těchto oblastech bez ohledu na to, jestli je léto nebo zima,“ uvedl v tiskové zprávě velitel strakonického 25. protiletadlového raketového pluku plukovník Jaroslav Daverný.
Vojáci tentokrát nechali kolovou techniku v garážích a vsadili na improvizaci. Jejím úkolem bylo přepravit moderní protiletadlový komplet RBS-70NG a aparaturu pro pozorování vzdušného prostoru pomocí speciálních nosítek. Ta sice na pevné cestě fungují skvěle, ale v hlubokém krkonošském sněhu se mění v pořádnou činku.
„Na mokrém a měkkém sněhu se nosítka propadají a my musíme vynaložit velké úsilí, abychom je vytáhli do kopce. Jsme zpocení jako myši,“ přiznal s úsměvem rotný Miroslav Vondryska, jeden z členů protiletadlového družstva.
Samotní vojáci se při přesunu pohybovali na sněžnicích, které jim pohyb v náročném terénu výrazně usnadnily.
Výcvik nebyl jen o fyzičce a transportu. Vojáci během patrolování trénovali i reakce na napadení ze vzduchu. Ukázalo se, že i v extrémních horských podmínkách jsou schopni během okamžiku zbraňové systémy rozložit a připravit k akci proti nepřátelským cílům.
Cvičení v Krkonoších dalo armádě cennou lekci. Výsledkem bude vytvoření přesného „návodu“ – stálého operačního postupu. Ten jasně určí, jak mají protiletadlová družstva v horách postupovat a jakou výbavu si musí zabalit, aby je rozmary počasí nebo nedostupný terén nezaskočily.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
