čtvrtek 2. prosince 2021 Blanka

Hradecká Bílá věž už stojí přes 400 let. Má kuriózní hodiny a druhý největší zvon v Čechách

Hradec Králové má panorama, které charakterizuje několik dominant. Jednou z nich je i sestava věží na Velkém náměstí. Věže katedrály svatého Ducha, Bílé věže, z některých pohledů můžeme přičíst i kapli svatého Klimenta a dvojvěží radnice. Dnes se ale zaměříme na Bílou věž, ze které je vidět nejen na celé město, ale i na Krkonoše a Orlické hory.

Stavba Bílé věže, jejíž původní název byl Nová věž, byla započata v roce 1509. Tehdy byly postaveny jen základy a zdi se vystavěly po první římsu. Z finančních důvodu pokračovala stavba věže až v roce 1574 z milodarů měšťanů. To vše na místě kaple svatého Klimenta, která byla v té době zpustlá. Na průčelí Bílé věže je dokonce i její otisk. V roce 1578 byla dokončena věž po zvonové patro a postupně se pokračovalo se stavbou dál. A proč dostala věž název Bílá? Kvůli bílému kameni, který byl na její stavbu lámán u obce Boháňka – Skála. Jedná se o hořický pískovec.

Jak se zvon Augustin dostával na Bílou věž

Zvon byl instalován v Bílé věži v roce 1581. „Existuje zápis o tom, že když zvon vytahovali, začala jim hořet lana. Zvon spadl, ale nerozbil se. Když se před několika lety postavilo lešení, zkoumala se zvonová okna a zjistilo se, že padá teorie o tom, že by zvon dostávali dovnitř skrze okna. Uprostřed je sloupek. Ten by se musel vyndat a kružba v okně by musela být osazena až poté, co se vytáhne zvon. Ty kameny jsou ale napevno se zdivem. Venkem to tedy nebylo možné,“ řekl vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu Jan Falta.

Ve hře tak byla varianta středem zvonové věže. Když se restauratéři dostali při obnově na úroveň klenby, bylo zjištěno, že je tu dřevěný strop. „Když se dendrochronologicky datoval, přišlo se na to, že je mladší než stavba věže, ale současně je starší než záznam o vytažení zvonu nahoru. Zvon tedy tehdy zřejmě vytahovali prostředkem, když tu nebyla vložena patra,“ uvádí Falta.

Zvon Augustin je třetím největším zvonem v České republice a druhým největším zvonem v Čechách. Tím prvním je zvon Zikmund v katedrále svatého Víta v Praze. Zvon do Bílé věže ulil v roce 1508 zvonař z Hradce Králové Ondřej Žáček. Na svátek svatého Augustina 28. srpna roku 1705, byl zvon vysvěcen.

Jak to tedy bylo s hořením lan? Zvon se tahal středověkým vrátkem. Na něj se namotala lana a to umožnilo, že se náklad mohl tahat nahoru. „Lze si tedy představit, že když máte velký náklad a malá lana, tak to začne prokluzovat a právě tím třením to mohlo začít hořet,“ doplnil.

Ve zvonovém patře, byla dřevěná okna vyzděna, protože do nich pršelo a zvonová stolice začala hnít. Velice brzy po dokončení byly dodělány i zvýšené parapety. Když byl zvon ve zvonovém patře, vyzdila se další dvě patra. Věž tak má stabilitu a při zvonění se nekýve, ale vlní.

Každý zvon je velmi zajímavou památkou. Jinak tomu není ani s Augustinem. Zvon má stále stejný zvuk, jaký měl, když se na něj zvonilo poprvé. „Můžeme tedy zažívat něco, co zažívali naši předchůdci několik stovek let nazpátek,“ říká Falta.  

Hradecké zvony jsou sladěny tak, aby se při nich dalo zpívat. Tónina i melodičnost připomíná skladbu "Narodil se Kristus pán".

Zvon je zavěšen na koženém pásu

Zvuk Augustina se po roce 1968 odmlčel na dlouhých třicet let. Když se renovoval, bylo to podle Falty velké dobrodružství. „Musel být vyjmut z ložisek a nadzvednut, protože se nadzvedávala i zvonová stolice, aby se daly vyjmout shnilé trámy, které se vyměnily za nové. Na čas tedy musel být zabalen do bublinkové folie a textilií.

Současné schody se při zvonění zasunou. Když se nezvoní, návštěvníci mohou po vysunutém schodišti vyjít na ochoz.

Schody na Bílé věži jsou nové. Před rekonstrukcí tu byla dřevěná patra. Při poslední rekonstrukci na přelomu 80. a 90. let 20. století se postavila ocelová konstrukce se schodištěm. To ale bylo vystavěno tak, že znemožňovalo zvonit na zvon Augustin. „Když se mělo zvonit, tak se muselo jedno rameno schodiště rozšroubovat, odzvonit a zase ho bylo nutné sešroubovat. Pak se tedy zvonit přestalo. Když se plánovala nová rekonstrukce, řeklo se , že musí být umožněno na zvon zvonit,“ vzpomíná.

V dosud nepřístupných prostorách věže je téměř tunový skleněný model Bílé věže od sklářů z Nového Boru. Měří 3,8 metru a je světovým unikátem. Zachycuje Bílou věž s původní gotickou kaplí. 

Kameny s podpisy

Když bylo v roce 2014 postaveno lešení, nechával se provést průzkum vnějšího pláště Bílé věže. Při něm se zjistilo, že byly jednotlivé kameny podepsány stavitelem. „Teorií je několik. Patrně to bylo z toho důvodů, že kámen se shromažďoval delší dobu, v lomu si stavitel vybíral jednotlivé kvádry a takto si je označoval. Mohlo to být i z pohledu zaplacení, jakým je dnešní fakturace, ale to se nedozvíme,“ zmiňuje Falta.

Je zde přibližně sedmdesát podpisů. Některé jsou kompletní, jiné přelomené. Nekompletní  podpisy jsou na místech, kde kámen končí. Některé jsou obrácené. Stavitel se tedy na věži přímo podepsal. „Pro návštěvníky ale kameny viditelné nejsou. Přišlo se na ně až při čištění pláště Bílé věže. Ve vrchních patrech jsou vidět i stopy dlát, kterými se kameny sekaly. Právě podepsané kameny jsou ve vyšších patrech,“ doplňuje.

Hodiny jsou hradeckou kuriózitou

Hodinový číselník měří v průměru 4 metry. Velká hodinová ručička, která ukazuje hodiny, je dlouhá 3,36 metru. Malá ručička ukazuje minuty a měří 2,60 metru.

Na Bílé věži jsou ze všech čtyř stran hodiny. Hodinový stroj Josefa Božka je z roku 1829. Nahradil hodinový mechanismus z roku 1591. Aktuálně jsou na Bílé věži tři hodinové stroje. První je Božkův, druhým je hodinový stroj, který byl instalován v roce 1989. V současné době je tu elektronický hodinový strojek.

To, že velká ručička ukazuje hodiny a malá minuty má své opodstatnění. Pro lidi pracující ve městě i na polích v okolí, bylo v dřívějších dobách důležité vidět především to, kolik je hodin. Minutám se taková váha nepřikládala.

Ochoz Bílé věže

Ochoz je ve výšce přibližně padesáti metrů. Na konci 16. století byla na východní stranu ochozu vystavěna komora, která spolu s celým posledním patrem věže sloužila jako byt hlásného. Později byla komora zbourána a byt zanikl.

Na Bílé věži se uskutečnilo za posledních dvacet let pouze pět svateb. Naproti tomu si ochoz vybralo v uplynulých pěti letech pět sebevrahů, kteří se rozhodli svůj život ukončit skokem.

Na ochozu je kamenná dlažba, která byla opravena kvůli špatnému stavu. Původně se myslelo, že je pod ní násyp, ten se prozkoumá a provede se opatření proti vodě, aby do ní nezatékalo. Kvůli lešení, tu mohla být vybrána jen tři místa pro sondáž, kde se našel násyp. Když se lešení v roce 2014 rozebralo, začala se rozebírat i dlažba. Jenže pod násypem byla překvapivě cihelná dlažba.

„Při sondážích se tedy pracovníci trefili zrovna do míst, kde byly vzduchové kapsy a na cihelnou dlažbu nenarazili. Cihelná dlažba byla daleko starší než kamenná, která tu v současné době je. Pokud by ale byla na ochozu původní cihlová, návštěvníci by byli v ochozu o několik centimetrů níže a současně by byl i problém s odvodněním, protože chrliče byly nad dlažbou,“ uvádí Falta.

Střecha byla nejprve renesanční

Bílá věž má barokní helmici. V renesanční podobě byla dostavěna po ochoz, kde byla stanová nízká střecha. V roce 1589 byla věž zakryta provizorní jednoduchou střechou a až v roce 1729 se vztyčila barokní část střechy. Věž je renesanční, ale odevšud je vidět střecha s barokní lucernou.

V lucerně jsou dva cimbály z roku 1951. Velký cimbál ohlašuje hodiny, menší pak čtvrthodiny.

Na úplném vrcholu střechy je šesticípá hvězda, symbol Hradce v podobě lva, který drží písmeno G a makovice, do které byly v průběhu staletí ukládány artefakty a důležité dokumenty.

Před začátkem projektování obnovy Velkého náměstí, ke kterému došlo před několika lety, se prováděl archeologický průzkum. Zjistilo se, že tu terén padal velice rychle dolů. Do katedrály se šlo do kopce. Teď je to téměř po rovině.

Bílá věž má jednu ohromnou krabici dokumentací. Nejen kvůli samotné obnově, ale i kvůli tomu, aby bylo vše zadokumentováno pro příští generace.

Okolí Bílé věže

V místě nynější přístavby Bílé věže stával dům, který se zboural a ve 30. letech. Až do 50. až 60. let bylo na půdorysu torzo domku, kterým se chodilo na kur kaple svatého Klimenta. Při poslední rekonstrukci uskutečněné v 80. letech, bylo torzo zbouráno a propojeno tak, že se dá aktuálně chodit na kur točitým schodištěm. „Točité schodiště je v okně a je tu zajímavá majetkoprávní záležitost. Když po něm jdete, jste střídavě na městském a na církevním majetku,“ zmiňuje Falta.

Okolo Bílé věže byl hřbitov. Když se prováděl archeologický průzkum vstupu do věže, hned se u něj našel nebožtík. Hřbitov byl okolo katedrály, končil s fasádou současného hotelu Vacek a ulice k Pivovaru, byla poloviční. Hřbitov byl až do poloviny náměstí svatého Jana Pavla II.

V sondách byly i zajímavé nálezy. Unikátním nálezem byla kostra dítěte, která měla zachované vlasy přes několik století. Mělo totiž měděnou čelenku. Měď se rozpouštěla a konzervovala je.

Katedrála svatého Ducha nebyla na Velkém náměstí v čele. Byla oddělena hřbitovní zdí a navazovala na ni škola a domek hrobníka. Ten byl ale mladší než hřbitov. Pod jeho základovými konstrukcemi byl archeologickými sondážemi nalezen hřbitov. „Jsou tu nebožtíci z různého období a jsou těsně pod dlažbou, přibližně třicet centimetrů. Je zde více než sedm vrstev nebožtíků. S panem archeologem Bláhou jsme odhadovali, že tu může být třeba sto tisíc nebožtíků, kteří jsou tu za několik století. První pohřbení jsou orientováni a leží ve směru východ - západ. Od barokní doby už ale orientováni nejsou a leží spíše směrem ke zdi. Tedy ve směru jih - sever.

Vrchol náměstí byl ve středověku v místě, kde stojí katedrála. Ta byla postavena na nejvyšším místě. Náměstí se postupně vyrovnávalo a bylo modelováno tak, aby z něj mohla stékat voda. Hřbitov se navyšoval až do konce 18. století. Poté se zrušil a musely se provést terénní úpravy. Jelikož navršení hřbitova přesahovalo prahy dveří do kostela, musel se terén snižovat tím, že se prsť ze hřbitova odvezla na hřbitov do Pouchova. Zda je hřbitov i pod Bílou věží se neví. Založena byla ale na únosném podloží.

Hodnocení článku je 86 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Kateřina Malá | Zdroj foto: bilavez.cz, facebook.com; architektchmelik.cz

Štítky Bílá věž, historie, ochoz, Augustýn, Velké náměstí, hřbitov, Hradec Králové

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.