Při cestě po Hradci Králové se dá obdivovat spousta mostů. Jedny jsou betonové, další z oceli. Dělí se také typologicky podle toho, kde je mostovka a konstrukce. Celkem najdeme v tomto třiadevadesáti tisícovém městě čtrnáct mostů a jednu lávku.
Se stavbou barokní pevnosti se koryta řek Labe a Orlice procházející okolo města, dostala do pevných tvarů a objevily se tu mosty. „Ve středověkém městě byly brody a mostky, ale že by tu byl vodní tok, přes který by se udělal most jako v Praze nebo v Písku, to tu nebylo,“ zmiňuje vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu Jan Falta. Historie mostů, které byly konstrukčně vyvinuty, tedy začala barokem.
Ve městě jsou mosty se spodní mostovkou, tedy plochou, po které se jezdí nebo chodí, jejichž nosná konstrukce je nad ní. Jde například o železniční most Věkoše. Jsou tu i mosty se spodní mostovkou. Jde o jednoobloukový most ve Farářštví, Most Plukovníka Šrámka ve Svinarech, případně Klapák.
Dále jsou tu mosty s horní mostovkou. Mezi ně patří Pražský most a Tyršův most. Konstrukce mostu je pod nimi. „Objevují se tu také mosty, které mají mezilehlou mostovku. Tu má Malšovický most. Nosný oblouk začíná pod mostem, stoupá nad most a na druhé straně se noří do mostovky,“ vysvětluje Falta.
Začneme silničním mostem Kameňák na Pláckách, který byl postaven v letech 1912-1913. Architektem byl František Sandera, což je nejen autor mostku přes Piletický potok, ale také elektrárny Hučák a přilehlého mostu. „Kameňák je zajímavý tím, že se mu sice říká Kameňák, ale jde o obloukový most se železobetonovou konstrukcí. Je to secese,“ říká Falta.
Železniční most ve Věkoších je už druhým mostem v pořadí. Ten první ocelový, který byl postaven v roce 1874, byl vyměněn. Nový byl postaven souběžně s původním v roce 1938. Jeden stavbaři odsunuli a druhý posunuli na to samé místo, aby se co nejméně přerušila železniční doprava. Věkoše a Plácka se domáhaly, aby vznikla lávka pro pěší. Lávka zde je. Investorem bylo nakonec město Hradec Králové. Bylo to složité vyjednávání, protože Plácka i Věkoše byly samostatné obce,“ uvádí Falta. Most město zainvestovalo z toho důvodu, že na druhém břehu Labe vznikaly fabriky. Dělníci tak nemuseli místo složitě obcházet až do Hradce. Na mostě je i lávka pro pěší.
Labský most byl vystavěn v letech 1972-1974. Mostní konstrukce je tvořena dvěma železobetonovými oblouky, které jsou dodatečně předpjaté, jsou od sebe oddělené a na každém břehu je podepírá šikmý pilíř.
Piletický mostek je secesním mostkem z železobetonu z roku 1914. Podle Falty byla zajímavá hlavně jeho rekonstrukce. „Na straně přivrácené k vodě je okno a oblouk. Na krajích jsou dvě vázy se stylizovanými květy. Když se mostek opravoval, už neexistovaly. Výtvarník tedy vytvořil z betonu podle secesních analogií vázu s květy a jsou tu znovu osazeny.“ Jedna je na straně od Hradce Králové a druhá na straně odvrácené.
Až do počátku sedmdesátých let 20. století, ústil v tomto místě Piletický potok. Jeho koryto ale muselo být z důvodu výstavby Gočárova okruhu odkloněno o půl kilometru.
Tyršův most má železobetonovou konstrukci a u Muzea východních Čech byl postaven v letech 1932-1933 podle návrhu Josefa Gočára. Je tvořen dvěma hlavními paralelními oblouky o rozpětí čtyřiceti metrů. Mírně klenutá mostovka je podpírána prostřednictvím svislých podpěr.
Pražský most byl vystavěn mezi roky 1910-1912 podle návrhu Jana Kotěry na místě původního pevnostního mostu. Tento je celý ocelový. Původní Pražský most byl před rekonstrukcí, která se uskutečnila v osmdesátých letech 20. století, tříkloubový. „Klouby umožňují různé dotvarování mostu při zatížení nebo při tepelné expozici. Nyní je most dvoukloubový. Horní kloub by při poslední rekonstrukci zrušen,“ sdělil Falta.
U mostu jsou jako jeho součást také oblouky s osvětlením, vlajkové stožáry a na levém a pravém břehu kiosky. Most je kulturní památkou.
I tento most, zvaný jako „Hučák“, byl postaven podle návrhu Františka Sandera. A to v letech 1910-1912. Jedná se o secesní betonový most o třech polích, který disponuje pohyblivým segmentovým jezem a hydroelektrárnou. Dříve na jeho místě stával Hučavý most, který vedl přes jez stojící o pár desítek metrů výš proti proudu Labe. Zbourán byl v roce 1908.
Dříve se jednalo o typ Baielyho mostu, který byl provizorní a byl nahrazen v letech 1967-1971. Jsou na něm dva železobetonové ploché oblouky o rozpětí přemostění 130 metrů.
Most ve Farářství je ocelový a na jednom poli se podél jeho konstrukce táhne horkovod. Po stranách mostu jsou lávky pro pěší.
Lávka přes Orlici, která je pro pěší a cyklisty, je poměrně nová. Stavěla se v roce 2012 podle návrhu architekta Mirko Bauma a má zvláštní konstrukci. „Jsou tu tlačeny a taženy pruty a ve své podstatě je inspirovaná konstrukcí mostu z 19. století, ale je to zpracováno moderním způsobem. Jde o velice lehký most se zajímavou konstrukcí,“ upřesňuje Falta. Lávka spojuje centrum města s areálem Univerzity Hradec Králové.
Moravský jez se vystavěl v letech 1913–1914 na místě pevnostního mostu podle návrhu Františka Sandera. Na tomto mostě je zajímavá část jezu, který byl postaven současně se stavbou. Most byl v roce 1953 rekonstruován. Původně tu byla stavidla na výšku, která se vytahují. Brzy se zjistilo, že to ale nefunguje.
„Když jdete po mostě, na sloupcích jsou zavařeny otvory, kterými se stavidla dala ovládat. Při poslední rekonstrukci, která proběhla v roce 1994 byl rozšířen. Vypadá stále stejně, ale má širší mostovku. Provádělo se to úmyslně, protože most vznikal v období jako Pražský most, který je o rok starší a šířka je malá. Moravský most je komfortnější. Je tu chodník, pás pro cyklisty, byť se nejedná o cyklostezku. Na Pražském mostě toto chybí,“ doplňuje Falta.
Železobetonový obloukový Malšovický most, vyrostl na staré cestě do Malšovic. Tehdy se psal rok 1925. Oblouky částečně pronikají mostovkou zavěšenou na železobetonových táhlech. Po obou stranách je lávka pro pěší.
Z Orlického mostu, který vznikl v letech 1978-1980, jsou vidět „hradecká lízátka“. Tedy osvětlovací panely všesportovního stadionu. Mostní konstrukci tvoří dva přímé trámy z prefabrikovaných železobetonových prvků. U břehu jsou podepřené železobetonovými pilíři.
Baileyho mosty se rozšířily především za druhé světové války. Tyto mosty se dostávaly do Hradce Králové jako válečná pomoc a zůstaly tu po 2. světové válce. „Baileyho most se dá ve dvou lidech transportovat a montovat. Z jednotlivých malých prvků a jejich různým násobením, zdvojováním vedle sebe, dáváním na sebe a podobně, se dá postavit most různé únosnosti přes různé rozpětí,“ vysvětluje Falta.
Jediný most, který se v poslední době odstraňoval, byl právě tento most ve Svinarech. Původní ocelový příhradový most s kamenným pilířem uprostřed z roku 1907, byl odstraněn. Stejně tak jako jeho předchůdce. Jednalo se o dřevěný most z roku 1869. Most Plukovníka Šrámka je nejmladším mostem v Hradci. Stavěl se v roce 2018. Má rozpětí 75 metrů, jsou na něm dva jízdní pruhy a po jedné straně chodník. Část původního mostu je položena poblíž, jako příklad mostního stavitelství ze začátku 20. století.
Původní most Plukovníka Šrámka
Ve městě byly odstraněny Baileyho mosty. Zanikly v 70. letech se stavbou mostu u soutoku. Odstraňoval se železniční most ve Věkoších. „Svého předchůdce měl i most Malšovický a Most plukovníka Šrámka. V roce 1869 ho vzala povodeň. Předchůdce měl i Moravský jez přes Orlici, kde byl pevnostní most. Druhý pevnostní most byl na místě Pražského mostu. Žádný středověký most tu doložen není, protože oblast byla často zaplavována,“ vysvětlil Falta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.