Sprejeři v Hradci Králové řádí čím dál častěji. Značkují si území, i když jim za to hrozí vězení

Zatímco v roce 2019 dalo město Hradec Králové za odstranění graffity 129 tisíc korun, v následujícím roce to už bylo 146 tisíc korun. Tento rok jen od ledna do května město za čištění budov zaplatilo 112 tisíc korun.

„Graffity se objevují na stále nových místech – například nedávno na terasách Karla Otčenáška,“ říká mluvčí Magistrátu Hradce Králové Kateřina Šmídová. Výjimkou bohužel ani nejsou čmáranice na dalších památkách a budovách na Velkém náměstí.

Odstranění graffity pak provádí technické služby, a to buď chemickým čištěním nebo pískováním. „V případě chemického čištění jsou na objekt nanášeny vhodné chemické prostředky, které jsou ekologicky nezávadné, a potom se smývají za použití vysokého tlaku vody. Metoda pískování se využívá za pomoci stroje, který obsahuje náplň s upraveným pískem,“ popisuje mluvčí. Při odstraňování graffity technické služby spolupracují s odborem památkové péče. „Ten vydává stanovisko a podmínky, za jakých lze nápis nejefektivněji odstranit,“ dodává Kateřina Šmídová.  

Na odstranění nápisů se sprejeři podílejí jen výjimečně. Na výběr dostal například mladý muž na Broumovsku, který broumovské a teplické nádraží počmáral nápisy SHARK. Na čmárajícího mladíka upozornila policisty jedna z cestujících a ti tak mladíka chytili přímo při činu. Samozvaný umělec pak dostal na výběr – buď nápisy odstraní nebo uhradí způsobenou škodu, kterou policisté odhadli na 10 tisíc korun.

Ne vždy se ale sprejery podaří dopadnout, přestože je objasněnost podobných případů vysoká. Od začátku letošního roku policie v Královéhradeckém kraji eviduje přes sedmdesát případů sprejerství, polovinu z nich se podařilo objasnit. „Nejvíce takových trestných činů eviduje územní odbor Trutnov a územní odbor Hradec Králové, přičemž kolegové z Trutnovska mají více jak osmdesátiprocentní úspěšnost objasněnosti těchto případů,“ říká mluvčí policie Eliška Majerová. Sprejerům pak za jejich řádění hrozí až rok vězení.

Policistům s dopadením sprejerům v některých případech pomáhá i veřejnost, pokud dotyčného malíře zachytí například kamery. Naprostou většinu obyvatel totiž sprejeři iritují. Někteří mají navíc s tímto vandalstvím osobní zkušenost. „My jsme rezignovali již dávno a ani to neodstraňujeme. Před několika lety jsme obnovili omítku, a ještě jsme to nesplatili, když nám to ti umělci poničili. To nás pak napadá ledacos nekorektního, co s nimi udělat,“ píše na sociálních sítích Jana Čížková.

Podle sociologických průzkumů se věk sprejerů pohybuje mezi 15 a 25 lety, ve většině případů jde o muže. Čmáranice na historických památkách nebo domech přitom často odsuzují i zkušení sprejeři. „Tihle nevybouření puberťáci nám akorát kazí pověst. Já bych na památku nikdy nemaloval, využíváme hlavně podchody. Co se fakt cení, je kompletní dílo, třeba na vlaku, to je taková topka. Ale značkovat si území nějakým nepovedeným nápisem, to je fakt ubohý, to není žádný umění,“ říká sprejer Andy, který v minulosti měl také pletky s policií.

Kdyby Andymu někdo pomaloval nový dům, byl by prý fakt naštvaný, protože to skutečný sprejer nedělá. Bohužel pro řadu hradeckých „umělců“ platí pravý opak – sprejem se podepisují téměř všude – podle hesla čím víc, tím líp.