čtvrtek 30. června 2022 Šárka

Podchod u Centrálu – symbol města, nebo místo, které stále více chátrá?

Byl to první podchod v Hradci Králové. V době, kdy vzniknul, byly podobné podchody v republice velkou vzácností. Dnes, stejně jako v minulém století, to v podchodu stále žije. Zasloužil by si ovšem výraznou modernizaci, míní architekt Karel Schmied, jehož otec podchod navrhnul.

„Potřeba vytvořit podchod vznikla společně se vznikem II. městského okruhu. Intenzivní doprava na jedné z nejfrekventovanějších křižovatek města odřízla nádraží od třídy Karla IV. a centra města. Na jeho kolaudaci si jako dítě matně pamatuji, proběhla v 70. letech,“ říká Karel Schmied, který je dnes dědicem autorských práv. Jeho otec Karel Schmied starší totiž podchod navrhoval. Karel Schmied mladší pokračuje v otcových stopách. Je také architektem, pro město navrhoval například nové digitální planetárium.

Původně měl historicky první podchod v Hradci Králové vypadat stejně, jako dnes vypadá většina ostatních – obyčejná díra do země. Komunisté chtěli co nejlevnější řešení, Karlu Schmiedovi staršímu se však dopařilo prosadit podchod vybavený obchody a veřejnými toaletami. S ohledem na technické problémy s vedením inženýrských sítí se mu už ale nepodařilo prosadit druhý tubus podchodu s vyústěním u Jitřenky, který již pravděpodobně nevznikne.

„Zajímavostí je, že se dříve architektura více propojovala s výtvarným uměním. V pochodu je to geometrická reliéfní výzdoba od Jiřího Felgera, který byl velký tátův kamarád. Spolupracovali spolu například i na Menze v areálu Farmaceutické fakulty UK,“ popisuje Karel Schmied mladší.

Při navrhování podchodu bylo už od začátku myšleno i na praktičnost – podchod je dost vysoký, a to cíleně – aby jím mohly projet úklidové vozy.

Rozsáhlejší rekonstrukce se zatím neplánuje

Přestože se město o podchod průběžně stará, místo čím dál více chátrá. Magistrát chystá opravu schodiště a zvažuje výměnu výloh. Rozsáhlejší modernizace ale momentálně není na pořadu dne. „Do budoucna se v podchodu počítá se zvýšením intenzity údržbových prací a v příštím roce se rovněž zvažuje výměna výkladů. V podchodu také pravidelně probíhá čištění graffiti a jednou týdně je podchod pracovníky hradeckých služeb umýván mycím strojem,“ uvedla mluvčí Magistrátu HK Kateřina Šmídová.

Že by si ale podchod zasloužil větší modernizaci je přesvědčený i Karel Schmied. „Je už skutečně vyžilý. Město se stará tak, jak mu to umožňuje jeho rozpočet, to chápu. Těch investic je plno. Je dobře, že se udělaly kryty schodišť, protože jejich stav byl havarijní, ale na druhou stranu je škoda, že není jejich design současnější.“

Přístřešky nad schody do podchodu město opravilo před čtyřmi lety. U těch stávajících hrozilo zřícení. Město sem proto nechalo namontovat ocelovou nosnou konstrukci a nové střechy.

Původní plány na rekonstrukci podchodu byly přitom velkolepé. Už řadu let se mluví o výstavbě ramena do Hořické ulice. „Koneckonců se o něm uvažovalo už od začátku, ale stavba se neuskutečnila jednak kvůli financím a jednak kvůli komplikacím se stokou, která nešla přeložit,“ říká Schmied.

Vize do budoucna

Podchod by si podle něj zasloužil výraznější investici i proto, že neplní pouze svou komunikační funkci, ale je významným bodem ve městě, u kterého se setkávají lidé. Zároveň si však uvědomuje, že pokud k rekonstrukci do budoucna dojde, bude to obrovská investice.

„Rekonstrukce bude nákladná, na některých místech do podchodu zatékalo, takže to bude chtít i nové izolace. Nejspíš by muselo dojít i k rozebrání vršku křižovatky, což by bylo velmi komplikované, ale třeba se to někdy povede,“ nevzdává se architekt.

Co by podle něj vdechlo podchodu nový život? „Myslím, že by podchodu pomohlo i krytí ramp, o čemž hovořil už táta. Umím si tam představit nějaké skleněné lehké konstrukce, protože v zimním období je vstup do podchodu dost velké kluziště. Myslím, že by bylo příjemné i posezení uvnitř podchodu, je dost široký, takže bych se nebál, že by lavičky překážely průchodu. Líbilo by se mi taky dostat do podchodu denní světlo, protože je to uvnitř dost tmavé,“ říká architekt. „Pokud se město pro rekonstrukci do budoucna rozhodne, byl bych rád, kdyby nás magistrát oslovil s nějakou nabídkou,“ dodává vlastník autorských práv k podchodu.

A co na to Hradečáci?

S tím, že podchod volá po kompletní rekonstrukci, souhlasí i Hradečáci, které jsme tu oslovili. „Když se to stavělo, byla to bomba. Ale dnes? Chodím tudy ráno, když jdu do práce – při vstupu do podchodu nadechnout a nedýchat, ideálně vydržet až na druhou stranu. Jak to tu vzniklo, tak je to tu dodnes, škoda, to si Hradec nezaslouží. Dát si tu zmrzlinu mě vůbec neláká, na to nemám žaludek,“ říká Zdena Říčná.

Většina oslovených to vidí podobně. „Smrad, špatné osvětlení – šero, špína. Byly by potřeba pořádné kanály, protože jinak při prudkém dešti teče všechen nepořádek z ulice sem. V noci bych se tudy bála sama jít. Rekonstrukce by byla na místě,“ konstatuje Kateřina Pyšná.

„Chodím tudy často. Zdejší cukrárna je sice dobrá, ale to prostředí mě od posezení odráží. Večer je to místo, kde se lidé opravdu bojí, je tu navíc hodně bezdomovců,“ kritizuje rodilá Hradečačka Lucie Adamů.

„Chodil jsem tudy rád, když tu býval krámek s ezo literaturou, korálky, šátky, etno oblečením, kameny a podobně. Prodávali tu vonné tyčinky, takže když se kolem procházelo, krásně to vonělo jako v budhistickém klášteře,“ vzpomíná Jan Pavel.

Kritizovaná komunistická zástavba

Podle Karla Schmieda je zároveň velká škoda, že většinu staveb, které vznikly za socialismu, vnímá dnešní společnost jako trn v oku. „Ne všechno, co za minulého režimu vzniklo, je automaticky špatné. Problém vidím spíš v tom, že většina těch budov je ve špatném stavu a potřebovala by velkou finanční injekci. To je i případ hotelu Černigov,“ říká architekt, podle kterého by se hotel u nádraží bourat neměl.

Koneckonců právě Karlu Schmiedovi staršímu se podařilo i za dob socialismu prosadit řadu originálních staveb. „I v době reálného socialismu si dokázal prosadit atypické betonové konstrukce a nepodvolil se mašinerii panelové výstavby. Své stavby dokázal realizovat bez ohledu na politické poměry ve společnosti a nikdy nebyl členem žádné politické strany,“ zdůrazňuje syn architekta, který se významným způsobem podepsal na současné podobě Hradce Králové.

Karel Schmied starší kromě podchodu u Centrálu navrhoval například areál škol v Heyrovského ulici včetně Farmaceutické fakulty nebo tělocvičny Fakulty vojenského lékařství. Jeho dílem je také Městská tržnice nebo atypické domy v Labské kotlině II. Kromě rodného Hradce Králové realizoval řadu staveb také v Krkonoších. Za svůj celoživotní přínos rozvoji moderní architektury Hradce Králové byl v roce 2018 oceněn Cenou Dr. Františka Ulricha a u příležitosti sta let československé architektury byl na Pražském hradě vyznamenán cenou Josipa Plečnika.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Štítky podchod, kino Central, Hradec Králové, třída Karla IV., rekonstrukce

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.