Ochranáři z hradeckého kraje spustili mezinárodní akci na záchranu motýla

"Jasoň červenooký, ikona horské přírody a jeden z největších motýlů Evropy, čelí v letošním roce dramatickému poklesu svých populací jak v ČR, tak v zahraničí. Může za to dlouhodobé zarůstání a ničení jeho stanovišť v kombinaci s probíhající klimatickou změnou," řekl předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp.

Ochranáři se již začali věnovat záchraně tohoto motýla v severomoravském Štramberku. Obnovují jeho životní prostředí tak, aby početnost motýlů mohla opět stoupnout alespoň na několik set. "Bez těchto opatření by mohl jasoň v ČR vyhynout podruhé již příští rok," sdělil Číp. Ve Štramberku bylo podle něj ve všech třech jeho lokalitách napočítáno posledních asi 50 jedinců. "To je u druhu jako je jasoň už skoro klinická smrt, mělo by jích být správně alespoň 500," řekl Číp.

V Česku jasoň červenooký vyhynul téměř před sto lety, ale v roce 1986 se vrátil na severní Moravu. "Jenže letos došlo ke značnému poklesu jeho početnosti jak ve Štramberku, tak na Slovensku, ale i v Alpách, kdy oproti loňskému roku některé populace zaznamenaly úbytek až o 90 procent," uvedla projektová manažerka Skupiny JARO Tereza Macečková.

Předseda Českého svazu ochránců přírody Hradec Králové Michal Jilma bude za několik týdnů s kolegy pokračovat se záchranou jasoně červenookého také nedaleko Innsbrucku. "V předchozích letech jsme v Alpách obnovili už několik hektarů ploch pro jasoně a letos budeme pokračovat na dalších rakouských lokalitách. Současně se snažíme rozjet podobné aktivity i ve Švýcarsku, Německu a Itálii, kde zatím aktivní ochránci přírody chybí," řekl Jilma.

Podle ochranářů je vážná situace také na Slovensku, kde je mnoho lokalit, které jasoň obývá, bez potřebné péče. Zarůstají křovím, a to i v národních parcích, upozornil zoolog Šimon Kronus, který v terénu vede záchrannou misi entomologů a ochránců přírody z východních Čech.

Právě polsko-česko-rakouský LIFE Apollo projekt na Návrat motýlího krále do Krkonoš, realizovaný s českou i polskou Správou Krkonošského národního parku, Entomologickým ústavem Akademie věd ČR, Vzdělávacím a informačním centrem Bílé Karpaty a dalšími, by podle ochranářů se záchranou genofondu slovenských jasoňů mohl pomoci.

“Jednáme s kolegy na Slovensku o odběru jedinců pro výzkum a záchranný chov ve snaze udržet co nejpestřejší slovenský genofond alespoň v našich chovech. Souběžně s tím je nutné okamžitě začít náležitě pečovat i o domovy poslední slovenské populace jasoňů, jinak tento vzácný motýl vyhyne během pár let i tam," dodal chovatel motýlů Skupiny JARO Miloš Andres.

Vědci předpokládají, že by nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji mohla být vypuštěna do krkonošské přírody v červnu 2024, což je o rok později, než se předpokládalo. Letošní pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. V chovech nastaly nečekané komplikace, uvedli ochranáři. "Chovy motýlů v zajetí jsou mimořádně citlivé na rozmary počasí, plísně nebo třeba hmyzí predátory," uvedl dříve Andres. Chov další generace je nyní ve fázi vajíček, motýli by se měli začít líhnout na jaře 2024.