Nová kniha mapuje barokní krajinu východních Čech

Sborník napsal kolektiv autorů pod vedením Evy Chodějovské. Téměř pětisetstránková kniha vznikala tři roky. Autoři se při zkoumání zaměřili na východní Čechy, popisovaný region obsahuje kulturní krajinu v mnoha podobách, a to od měst, přes hustě osídlené oblasti, až po řídce osídlené horské oblasti, uvedli zástupci kraje.

„Chceme čtenáři představit barokního šlechtice jako člověka, který podle svého naturelu, postavení a charakteru svých panství volil způsob, jakým s krajinou pracoval a jaký otisk v ní podle toho mohl zanechat," sdělil ředitel josefovského pracoviště NPÚ Jiří Balský.

Pozemky ve východních Čechách měly v průběhu historie mnoho vlastníků, ti se však zejména po třicetileté válce výrazně změnili. Krkonošská panství například získali Morzinové a Harrachové, Náchodsko připadlo rodu Piccolomini a opočenské panství ovládli Colloredové. Čím déle rod území vlastnil, tím více se na tváři krajiny podepisoval, a to například kácením lesů, otevíráním dolů či jen zakládáním nových osad nebo stavbou kostelů, případně šlechtických sídel, uvedli zástupci hejtmanství.

Příkladem je hospitál Kuks, kde hrabě František Antonín Špork vytvořil luxusní lázeňský resort kombinovaný se zaopatřovacím ústavem pro vysloužilé vojáky, čímž kompletně přetvořil údolí Labe poblíž Jaroměře. „Právě Kuksu, blízké jezuitské Žirči a tématu barokních poutí se v nové publikaci důkladně věnuje Jindřich Kolda,” uvedl Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana.

Komponovaná barokní krajina na východě Čech se v plné podobě do současnosti nedochovala. Nová publikace může přispět k lepšímu pochopení původních konceptů této krajiny, záměrů jejich tvůrců a pomoci také k její částečné obnově.

„Královéhradecký kraj v současné době připravuje obnovu Mariánské zahrady Františka Josefa Šlika na Jičínsku a areál zámku v Kopidlně,“ doplnila náměstkyně hejtmana pro kulturu Martina Berdychová (Východočeši).