Distanční výuka na ZUŠ přinesla nové podněty, ale také odkryla nevhodné podmínky v domácnostech

Život v kraji se po dlouhých měsících lockdownu relativně vrací no normálu. Děti se vrátily do škol, včetně těch uměleckých. Podle ředitele ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové, Petra Fialy, přechod z distanční výuky na běžnou proběhl hladce. Žáků, kteří předčasně v období výuky na dálku ukončili studium, bylo minimum.

„Distanční výuku se nám podařilo nastavit tak, že fungovala. Největší problém byl u malých dětí, které ještě nemají pracovní návyky. Projevovalo se to zvláště u tanečního oboru. Naopak bez problémů probíhala výuka hudebního a výtvarného oboru," popsal ředitel Fiala.

Na rozdíl od něj, Tomáš Petera, který poskytuje soukromé lekce hry na klavír a kytaru, má opačnou zkušenost. „Jsem rád, že už se s žáky konečně můžu vídat osobně, protože výuka přes monitor je naprosto o ničem. Většina dětí nemá kvalitní techniku a není možné posuzovat správnost jednotlivých tónů například přes nějaký tablet. U tance a cvičení si to ještě dokážu představit, ale u hudebních oborů, kde je potřeba perfektní zvuk, opravdu ne,“ říká svoji zkušenost Petera.

Objevování online prostoru

Podle ředitele ZUŠ Habrmanova Petra Fialy však výuka na dálku přinesla i několik pozitiv a podnětů, jak výuku vylepšit. Žáci i učitelé se zároveň naučili lépe pracovat s technikou.

„Naše nejdůležitější poznání je, že musíme více obsadit on-line prostor, už jenom proto, abychom konkurovali platformám, které na děti permanentně útočí. To, co jsme se během pandemie naučili, bychom měli dál rozvíjet. Například jde o různé hudební výukové materiály přesunuté do on-line prostoru, aby si mohly děti procvičovat hudební dovednosti i v rámci on-line platformy. Samozřejmě mělo by jít jen o doplněk," dodává Fiala.

Výuka na dálku nedělala problém ani Agátě Černé, která se už pátým rokem učí na flétnu. „Klasická výuka je samozřejmě lepší, protože mi učitelka může přesně ukázat, jak se co hraje, ale upřímně, doma je to zase daleko pohodlnější,“ směje se patnáctiletá Agáta, která zároveň přiznává, že se toho ale až tolik přes počítač nenaučila. „Je to ale určitě i tím, že už jsem ve vyšším levelu, takže na hodinách už jen cvičíme, nic nového už moc není,“ dodává.

Špatné domácí podmínky

I přes řadu podnětů, které lockdown přinesl, však distanční výuka zdaleka nebyla ideální a jednoduchá. Ukázalo se, že některé děti podle ředitele nemají doma vhodné zázemí.   

„Občas jsme zjistili, že děti nemají adekvátní podmínky k tomu, aby na nástroj mohly doma vůbec hrát. Některé děti například neměly vhodné židle, klid na cvičení, někdy se učilo dokonce v kuchyni, kde celá rodina obědvala. Musíme se snažit více rodiče zatáhnout do života školy. Mysleli jsme, že se nám to daří, když rodiče chodí na koncerty a občas do hodin. Naše představa, jak se často ukázalo, byla ale mylná,” říká Fiala. Podle ředitele je proto nutné zlepšit kontakt školy s rodiči žáků.

Zájem neustává

ZUŠ Habrmanova byla během uzavření velmi aktivní na sociálních sítích. Pravidelně například zveřejňovala videa svých žáků v rámci „virtuálního koncertního sálu“.

Zájem o studium uměleckých oborů na ZUŠ Habrmanova ani během pandemie neopadl, poptávka stále výrazně převyšuje nabídku. „Nadále řešíme výrazný převis zájemců. Přihlásilo se asi 250 dětí, přičemž můžeme vzít 120. Je to zhruba stejně jako v předchozích letech," dodává Petr Fiala.

ZUŠ Habrmanova má 1200 žáků, nejvíce dětí, zhruba 600, navštěvuje hudební obor, následuje výtvarný obor s asi 400 dětmi a taneční s 200 žáky.