Vyhledávání

Až budete tohle číst, tak budu mít za sebou už rok. Rok, co jsem zavřenej, rok, co jsem přišel o svobodu, rok, co se mně komplet změnil život. A dnes vám napíšu, co se změnilo za takovou krátkou „pro mě strašně dlouhou“ dobu.

Celou tu proklatě dlouho dobu, celých proklatě dlouhých 8 měsíců, co jsem tady, jsem se snažil chovat jako člověk, se všema sem se snažil vycházet, nikomu nic nedělal, jak tady slyším každý den - chovat se podle vnitřního řádu věznice. A k čemu mně...

Můj soud skončil docela špatně. No teda jak se to vezme. O domácí vězení můžu žádat až po jedné polovině trestu. Ale proč tedy proběhl soud, když nemůžu žádat? Proč tolik zbytečného papírování? Proč zbytečně vytahovat „pana“ soudce z postele? To tam...

Stává se to v každé profesi. Novinařinu nevyjímaje a tak i já jsem byla v loňském roce obviněna z několika přečinů proti čtenářům a fanouškům, kteří mě sledují od počátku věků. Pokud mi však dáte pár minut svého drahocenného času, tak bych se k těm...

Někdy si říkám, jak to tady zvládnu. Jsem v tom nejhorším už půl roku, dva a půl roku ještě budu. Dnes už vím, že to zvládnu, ale i když se snažím sebe víc, už nikdy nebudu jako dřív.

Dřív jsem si říkal, co je pro vězně horší čin, jestli vražda nebo znásilnění. Dnes už to vím a vysvětlím vám, jak jsem se k tomu dopracoval.Takže se vrátím tam, kde jsem minule skončil…

Z Brna do Jiřic to trvalo asi 6 hodin, 6 strašně dlouhých hodin bez hnutí. Problém v medvědovi byl ten, že se člověk nemůže ani poškrábat na hlavě, protože si tam ani nedosáhne.

Nejhorší na celé base je to čekání. Když jsem se dostal zpět do Brna, věděl jsem, že mě nečeká nic dobrého. Spoustu lidí jsem naštval a udělal spoustu problémů. A taky jsem si to všechno slíznul i s úrokama.

„Cela třikrát tři metry. Dvě postele, dvě židle, jeden záchod. A čas. Spoustu času..." Ve vězeňských celách Česka je téměř 20 tisíc lidí. Vinni či nevinni, vyměřený trest je všechny staví před stejné výzvy a dopadá na ně stejnými pocity. Co pro...