Letošní výzkum projektu Místo pro život potvrdil výsledek z loňska. Nejlíp se prostě žije u nás v Královéhradeckým kraji. Náš kraj trumfnul Jihočeský, Zlínský. . . No prostě všechny kraje.

Vedení Královéhradeckého kraje podpořilo návrh Zoo Dvůr Králové nad Labem na vytvoření Výzkumného institutu ochrany genofondů, který by měl mimo jiné umožnit lepší přístup ke grantové podpoře ochranářských projektů zoo. Novinářům to řekl krajský radní pro zemědělství a životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL). Záměr musí ještě schválit krajští zastupitelé. Hradecký kraj je zřizovatelem dvorské zoo a měl by být i zřizovatelem institutu.

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

Tereza Kobrlová (27) tráví většinu dne v laboratoři, kde se podílí na výzkumu léčiv na otravu bojovými látkami. Na Univerzitě obrany totiž studuje doktorát z toxikologie. Ve volném času tančí u tyče a je jednou z nejlepších nejen v Česku – úspěchy slavila i na mistrovství světa.

Český statistický úřad (ČSÚ) jako každoročně i letos prováděl Minisčítání dětí. Výzkumníci ratolestem pokládali otázky týkající se jejich vědomostí, zkušeností a dovedností. Potomci zaostávali hlavně u přírodních témat.

Archeologické nálezy z výzkumu na trase budoucí dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří jsou zpracované asi z jedné čtvrtiny. Zpracování a vyhodnocení tisíce artefaktů od pravěku po novověk potrvá vědcům zhruba dva roky, řekl v Archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku řekl Radomír Tichý z hradecké univerzity, která se na výzkumu podílela. Součástí víkendového programu v archeoparku byla prezentace nálezů získaných při výzkumu.

Hradečtí archeologové po půldruhém roce dokončili sérií výzkumů v historickém centru města. Objevy vnesly jasnější světlo do přerodu původně slovanského hradiště ve vrcholně středověké město, tedy do období mezi polovinami 13. a 14. století, řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.

První možnost seznámit se s archeologickými nálezy z rozsáhlého výzkumu v trase dálnice D11 bude mít veřejnost v polovině října v Archeoparku Všestary na Hradecku. Záchranný archeologický výzkum mezi Hradcem Králové a Jaroměří trval od loňského jara a byl dosud největším výzkumem v ČR. Trasu dálnice archeologové opustili v červnu, poslední práce dělali na nalezišti u Trotiny.

Výstavba dopravních terminálů v Chrudimi a Jaroměři, nová trolejbusová trať v Hradci Králové, rekonstrukce národní kulturní památky Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou nebo univerzitní projekt na výzkum inovativních léčiv pro zánětlivá onemocnění jater či nádorových onemocnění. To jsou příklady z celkem jedenácti projektů za více než 385 milionů korun, které ve středu schválil Řídicí výbor ITI Hradecko-pardubické aglomerace. V letošním roce ještě aglomerace plánuje vyhlásit výzvy ze čtyř operačních programů v celkové výši 786 milionů korun.

Ve věku 86 let v pátek zemřel zakladatel výzkumu a sledování lavin v Krkonoších a horský záchranář Valerian Spusta. Již za svého života se stal legendou krkonošské horské služby.