Zpracování archeologických nálezů z trasy D11 je v jedné čtvrtině
Archeologické nálezy z výzkumu na trase budoucí dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří jsou zpracované asi z jedné čtvrtiny. Zpracování a vyhodnocení tisíce artefaktů od pravěku po novověk potrvá vědcům zhruba dva roky, řekl v Archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku řekl Radomír Tichý z hradecké univerzity, která se na výzkumu podílela. Součástí víkendového programu v archeoparku byla prezentace nálezů získaných při výzkumu.
„Některé nálezy se ještě myjí, jiné jsou už laboratorně zpracované. Tak, jak postupuje zpracování nálezů, zpřesňuje se i jejich interpretace,“ řekl Tichý. Nejčastěji jde o zlomky keramiky, zlomky vypálené hlíny, takzvané mazanice, kamenné nástroje. Špatně se z období pravěku dochovaly kosti, ať už lidské či zvířecí. Pro určení stáří je část nálezů v laboratořích, kde bude zkoumána radiokarbonovou metodou.
Nálezy začínají mladší dobou kamennou, tedy zemědělským pravěkem, nechybějí domy a pohřebiště z doby bronzové, pohřebiště raného středověku či pozůstatky polních opevnění armád z 18. století či z prusko-rakouské války z roku 1866. Nejvíce nálezů je ale z mladší doby kamenné, z doby bronzové a velmi silně je zastoupen i raný středověk.
„Na dvou úsecích byla velice významná pohřebiště, ať z pozdní doby kamenné, tak z raného středověku, bylo to u Holohlav a Semonic. Koncentrované nálezy z období neolitu byly u Jaroměře, Rodova a na úrovni Lochenic. U Všestar byla zachycena takzvaná císařská cesta z období novověku,“ řekl Tichý.
Mezi nejpozoruhodnější nálezy považuje dvě pohřebiště u Semonic a nálezy nejméně dvou zřejmě náčelnických hrobů, to vše ze sklonku mladší doby kamenné. Tyto nálezy pravděpodobně patří kultuře se šňůrovou keramikou, o které si donedávna vědci mysleli, že ve východních Čechách není.
Archeology překvapil také nález kusu nohy z pálené hlíny s naznačenými prsty, která mohla být dolní částí hliněné sochy, takzvané venuše, nebo součást antropomorfní nádoby. Tento nález vědci datují do období neolitu a řadí ho do šáreckého stupně kultury s lineární keramikou, tedy do období kolem 5000 let před naším letopočtem. „Výjimečnost spočívá ve velikosti nožky a ve stáří nálezu, v Čechách jde v tomto časovém horizontu o největší takový nález,“ řekl Tichý.
Výzkum v trase dálnice byl z pohledu archeologů obrovskou sondou do krajiny. Na více než dvacetikilometrové trase od jara 2017 do letošního léta pracovalo na 15 úsecích několik týmů archeologů kromě hradecké univerzity i z Archeologického centra Olomouc a z pražské společnosti Archaia. Záchranný archeologický výzkum mezi Hradcem Králové a Jaroměří byl dosud největším výzkumem v ČR.
