Nové objevy v Hradci Králové osvětlily přerod hradiště na město

Výzkum se dělala v ulicích Franušova, Špitálská, Klicperova a v krčku mezi Velkým a Malým náměstím. "Díky tomu, že výzkum probíhal na několika místech po obvodu Velkého náměstí, se podařilo zachytit dobu přerodu (hradiště na město) a také průvodní jevy s tím související. Ukázalo se, že nešlo jen o změnu právní a statusu sídla, ale mělo to konkrétní dopady na podobu samotného sídliště," řekl Bláha. Podle něj se v první etapě zlikvidovala starší zástavba, aby mohlo být vyměřeno tržní prostranství, a v druhé se přistoupilo k vyrovnávání terénu návrší. "Dosavadní výzkumy změny té doby na hradeckém návrší pouze naznačovaly. Teď jsme si mnohé z toho potvrdili," uvedl Bláha.

Významným objevem jsou pozůstatky raně středověké zástavby, která ještě souvisela se slovanských hradištěm a od první poloviny 13. století začala ustupovat nové síti ulici tak, jak je známá dnes. "Novinkou, o které se nevědělo, byla třeba existence domů z druhé poloviny 13. století v ústí ulic na současné Velké náměstí. Náměstí v podobném rozsahu jako dnes existovalo už od poloviny 13. století. Neexistovaly ale ulice, které známe, většina vznikla až ve 14. století," řekl.

Významným zdrojem nálezů byl obsah původních terénních nerovnosti, které středověcí obyvatelé návrší vyrovnávali také odpadem, třeba střepy nádob, kovovou struskou nebo předměty denní potřeby. "Na poměrně malé ploše tehdy žilo několik set lidí, kteří neměli osvojené mechanismy nakládání s odpadem. Až v polovině 14. století došlo k radikálnímu řešení, což je doložené i v písemných pramenech. Karel IV. v roce 1359 věnoval městu výnos, aby si pořídilo dlažbu. Výzkum to potvrdil, přibližně ve stejné době se navyšování odpadních vrstev skutečně zastavilo. V té době už vznikala zděná zástavba a nebylo možné problém s odpadem neřešit," uvedl Bláha.

Hradecké navrší je nepřetržitě osídleno od pravěku. Hradec Králové byl jako město založen kolem roku 1225, od počátku 14. století se stal věnným městem českých královen.