Ústavní soud odmítl stížnost manželů Kučerových, kteří zpochybnili vyvlastnění svých pozemků kvůli výstavbě obchvatu Jaroměře na Náchodsku. Potvrdil tak starší rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího správního soudu (NSS). Ústavní soud neshledal, že by napadenými rozhodnutími byla porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatelů, stojí v usnesení zpřístupněném v databázi soudu.

Úpice na Trutnovsku byla jedním z měst v Královéhradeckém kraji, jejíž zástupci se ohradili proti zrušení tzv. bezdoplatkových zón, kde sociálně slabí nedostávali příspěvek na bydlení. Podle úpického starosty Petra Hrona (bezp. Žít v Úpici) zrušení zón jen nahrálo takzvaným obchodníkům s chudobou. V Úpici tvoří dlouhodobě problémoví obyvatelé asi deset procent z celkového počtu. Podle něj proto není divu, že sociální problémy jsou ve městě tématem před každými komunálními volbami. Bezdoplatkové zóny zrušil Ústavní soud loni.

Krajský soud v Hradci Králové včera v odvolacím řízení zamítl nárok rodu Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Rod o vrácení majetku usiluje od roku 1992. Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Včerejšího jednání se nezúčastnila. Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Rozhodnutí krajského soudu je pravomocné. Právní zástupce rodu Walderode chce podat dovolání a dostat věc až k Ústavnímu soudu.

Článek 66. Ústavní krok, který se čím dál častěji skloňuje v médiích. Jaký je ale jeho význam, historie a co konkrétně obsahuje? Ve zkratce se článek 66 věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Z čelních představitelů státu věří lidé nejvíc ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), jemuž důvěřuje 46 procent Čechů. Na druhém místě je s 39 procenty předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvyšší nedůvěru mají premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman.

Krajský soud v Hradci Králové dnes rozhodl o doživotním trestu pro dvaačtyřicetiletého Karla Šťovíčka. Ten loni v létě uškrtil dvě ženy. Obžalovaný i státní zástupkyně se vzdali práva na odvolání. Podle soudu muž zavraždil první ženu v noci na 26. července v obci Rovensko pod Troskami a druhou krátce po půlnoci 5. srpna v Turnově. S oběma ženami měl předtím pohlavní styk, vyplynulo z obžaloby.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu, tak rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten řešil stížnostI rodiny Colloredo-Mansfeldů. Ve finále ale potvrdil rozsudek českého Ústavního soudu. S informací dnes přišel Český rozhlas Radiožurnál.

Opoziční hnutí SPD se pokusí shromáždit podpisy pro svolání mimořádné schůze Sněmovny ke zrušení nově vyhlášeného nouzového stavu. Jinou iniciativu oznámil nezařazený poslanec Lubomír Volný. Bude chtít, aby se návrh na zrušení nouzového stavu dostal na program některé ze schůzí, které se plánují na tento týden.

Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší.

Stát plánuje odškodňovat i rodiče a další blízké, kterým po povinném očkování zemře dítě či bude zvlášť závažně poškozeno. Návrh zákona, který v pondělí projedná vláda, původně s odškodněním počítal jen přímo pro poškozené, případně uplatněné zákonným zástupcem. Po připomínkách byl ale doplněn, sdělil to vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Jan Brodský. Případy poškození očkováním v Česku řeší i Evropský soud pro lidská práva.