Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu, tak rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten řešil stížnostI rodiny Colloredo-Mansfeldů. Ve finále ale potvrdil rozsudek českého Ústavního soudu. S informací dnes přišel Český rozhlas Radiožurnál.
Zamítnutím stížnosti končí třicetiletý spor o vlastnictví zámku mezi dcerou posledního šlechtického majitele zámku Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a Českou republikou. Ministerstvo spravedlnosti tímto krokem považuje záležitost za ukončenou. Právní zástupce rodiny Colloredo-Mansfeldů rozhodnutí pro nekomentoval. Pokračuje ale spor o část mobiliáře zámku, kterým se nyní zabývá Krajský soud v Pardubicích.
Opočno zabavili nacisté, po válce zámek převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.
Později díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Colloredo-Mansfeldové zamítl Ústavní soud loni v květnu.
Na místě středověkého hradu jej vybudovali Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu podle návrhu italského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho.
V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 ale emigrovali do Rakouska a spory utichly. Až po pádu komunistického režimu se o navrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, která v roce 1991 požádala o vydání zámku.
Jako první rozhodoval o žalobě Colloredo-Mansfeldové okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který v září 1995 její nároky neuznal. Podobně rozhodovaly v následujících letech i další soudy různých stupňů. Až v červnu 2002 rychnovský okresní soud nařídil vydání zámku, pozemků a budov dědičce. Argumentoval přitom tím, že Kristinin otec Josef za druhé světové války nepozbyl československé státní občanství, a poválečná konfiskace zámku tak nebyla podle soudu zákonná.
Vydání později potvrdily Krajský soud v Hradci Králové a státní památkáři, spravující zámek, neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Až v lednu 2005 Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově. Ústavní soud při zrušení rozsudků potvrdil restituční hranici 25. února 1948. Dříve zabavený majetek lze podle ÚS vydávat jen v případech rasové genocidy či holokaustu, o které v případě Opočna nešlo.
V září 2005 tak rychnovský okresní soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. Tento verdikt potvrdily odvolací soudy. V dubnu 2007 pak převzal zámek po zhruba čtyřech letech zpátky stát zastoupený Národním památkovým ústavem. Kristina Colloredo-Mansfeldová se ale nevzdala a o vydání zámku se snažila i v dalších letech u soudů všech stupňů včetně Ústavního.
Ústavní soudci v dubnu 2012 potvrdili, že zámek a další majetek zůstane státu, o dva roky později ale vyhověli žádosti o obnovu procesu, kterou předtím soudy nižších stupňů odmítly. Colloredo-Mansfeldová se snažila dokázat, že její babička byla židovského původu a konfiskace majetku nacisty v roce 1942 tak měla nejen politické, ale také rasové pozadí. Obnovené řízení ponechalo zámek státu, v únoru 2017 to potvrdil Nejvyšší soud. Loni v květnu ÚS zamítl následnou stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové, zámek tak zůstane státu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
