Správci českého a polského Krkonošského národního parku (KRNAP) zhodnotí stav rašelinišť na obou stranách Krkonoš, aby je mohli lépe chránit před dopady klimatické změny. Zaměří se především na mokřady pod ochranou Ramsarské úmluvy, tedy na Úpské a Pančavské rašeliniště na hřebenech hor. Chtějí zjistit, v jaké kondici rašeliniště v oblasti alpínského bezlesí jsou a vrátit je do původního stavu.

Dnes je světový den mokřadů, který má upozornit na jejich důležitost v krajině. Mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tak zvané Ramsarské úmluvy patří od roku 1993 taky Úpské rašeliniště a Pančavská louka v Krkonoších. Správa KRNAP se v posledních letech snaží chránit tento důležitý přírodní ekosystém i v terénu. Mokřadů totiž rapidně ubývá.

Dlouhodobé sucho v Krkonoších ohrožuje některé vzácné ekosystémy nejen na hřebenech hor v oblasti tzv. arkto-alpinské tundry, ale také v níže položených lesích. Sucho se projevu nejvíce na rašeliništích, která mají funkci zásobárny vody. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) označila současnou situaci za alarmující. Jedním ze způsobů, jak suchu čelit, je budování přehrážek, které v Krkonoších pokračuje už několik let. Nyní stavbaři pracují v lokalitě Rejdiště pod Tetřevími boudami u Černého Dolu, kde má vzniknout komplex asi 110 menších a asi 60 velkých přehrážek.

V následujících pěti letech vznikne v Krkonoších až 3 tisíce dřevěných přehrážek, které by měly déle zadržovat vodu v krajině. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) tím reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů, z nichž nejcennější jsou rašeliniště.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos opraví 27 úseků lesních cest a turistických chodníků v Krkonoších. Některé proto budou dočasně uzavřeny. Většina uzavírek a omezení začne 1. června a potrvají do konce září. Řada z opravovaných úseků, jejichž celková délka je 30,5 kilometru, byla podle mluvčího parku Radka Drahného v nevyhovujícím stavu. Mnohé byly poničeny přívalovými dešti.