V Krkonoších vzniknout tisíce přehrážek, zdrží vodu v krajině
V následujících pěti letech vznikne v Krkonoších až 3 tisíce dřevěných přehrážek, které by měly déle zadržovat vodu v krajině. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) tím reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů, z nichž nejcennější jsou rašeliniště.
„Cílem projektu je stabilizovat rašeliniště, která vysychají. Vody v krajině ubývá a její bilance v krajině klesá,“ řekl mluvčí parku Radek Drahný.
Správci parku si technologický postup, který začnou nejdříve uplatňovat v níže položených lesních porostech, vyzkoušeli v nejcennější části Krkonoš, v unikátním ekosystému arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš. Třeba na Labské louce vznikla v místě nepoužívané cesty kaskáda přehrážek. Bez tohoto opatření by tam bylo po většinu roku vyschlé koryto. „Budování přehrážek se nám ukázalo jako nejúčinnější způsob zadržování vody v krajině, proto chceme opatření rozšířit i do dalších ohrožených lokalit,“ řekl Drahný.
Projekt revitalizace mokřadů za více než 19 milionů korun začal v roce 2017, jeho praktická část začala letos a skončit má v roce 2022. Odborníci v první fázi shromáždí všechny dostupné údaje o mokřadních společenstvech. Na jejich základě vytipují plochy vhodné k revitalizaci odvodněných ekosystémů a na nich vybudují přehrážky, které zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení funkce koloběhu vody v krajině.
Zanášením a zarůstáním přehrážek mají být zlikvidovány v minulosti nevhodně vybudované odvodňovací systémy a obnovena mokřadní stanoviště. „Těžiště projektu bude v první fázi v lesích v nadmořské výšce mezi 900 a 1200 metry. Tam byl v minulosti zásah člověka mnohem výraznější než v rašeliništích na hřebenech. Obnova celého lesního ekosytému je běh na dlouhou trať, rašeliniště reagují mnohem rychleji. Proto se musíme pustit nejdříve do lesních ekosystému,“ řekla Viera Horáková ze Správy KRNAP. Podle ní by se mohla časem lesní část projektu rozrůst o takzvanou stabilizaci mokřadů na hřebenech. Pokud by se totiž v oblasti arkto-alpínské tundry rašeliniště významně zmenšila, mohly by vymizet na ně navázaná přírodní společenstva, jako je například krkonošský unikát - morušková kleč. „Unikát tohoto endemického společenstva spočívá v tom, že Krkonoše jsou nejjižnějším místem výskytu severského keříku ostružiníku morušky, která je v Krkonoších glaciálním reliktem, a naopak nejsevernějším místem výskytu typické alpské dřeviny - kleče. Nikde jinde na světě se tyto dva druhy nepotkávají,“ dodal Drahný.
