Přilákat absolventy lékařských fakult k praxi praktických lékařů – to je cíl projektu, který spustil Královéhradecký kraj. Zaměřuje se na studenty pátého ročníku medicíny.

Fakultní nemocnice Hradec Králové už provedla přes 2,2 tisíce robotických operací. Tu úplně první lékaři vyzkoušeli na začátku roku 2016. Od té doby se způsob zákroků ujal a nemocnice zvažuje, že možnosti robotických zákroků rozšíří.

Od začátku pandemie se v nemocnicích řeší otázka, kde sehnat kvalitní personál. A nejde pouze o lékaře. Stále větší problém je získat i kvalitní nelékařský personál. S jeho nedostatkem v Trutnově má pomoct nadační fond při trutnovské nemocnici. I letos z něho budou moct studenti zdravotnických oborů žádat o stipendium. Svá stipendia nabídne i Královéhradecký kraj.

Urgentní medicína. Její důležitost si lidé po celém světě připomínají v rámci Mezinárodního dne urgentní medicíny, který připadá na příští pátek 27. května. K podpoře se přidá i Fakultní nemocnice Hradec Králové. Konkrétně klinika urgentní medicíny.

Dnes je to přesně 133 let, co se narodil český léčitel a znalec bylin Jan Mikolášek. Před jeho domem stávaly davy lidí, které diagnostikoval na základě barvy moči. Před dvěma lety byl podle Mikoláškova života natočen film Šarlatán.

Mnohé se změnilo. Aspoň pro mě, praktickou dětskou lékařku. Nechci rozebírat samotné onemocnění, jeho vývoj, dostačující či nedostačující opatření, komunikaci, očkování, to vše, co se denně probírá na mnoha místech a v mnoha médiích. Chci poukázat, co se děje a mění při mé každodenní ambulantní práci v komunikaci s pacienty a jejich rodinami.

Královéhradecký kraj chce finančně podpořit budoucí zdravotníky. Vypsáním stipendijního programu si hejtmanství slibuje, že přesvědčí absolventy zdravotnických oborů pro práci v regionu. O finanční podporu ve výši až 150 tisíc korun se mohou hlásit studenti šestých ročníků lékařských fakult do konce dubna.

Onemocnění srdce a cév jsou v Česku stále nejčastější příčinou úmrtí. Na tom nic nezměnila ani pandemie covid-19. Podle kardiologů navíc hrozí, že v budoucnu výrazně vzroste počet srdečních selhání.

Nejčastější příznaky covidu-19 jsou už notoricky známé – teploty, kašel, silná únava, ztráta čichu a chuti. Jenže nemoc umí být skutečně velmi proměnlivá a tak se někteří nemocní potýkají i s průjmy nebo psychickými problémy. Nová studie však upozornila na další příznak – vyrážku.

Fakulta během let urazila velký kus cesty. Dnešní možnosti jsou díky internetu a spolupráci se zahraničím s dřívější dobou nesrovnatelné, přesto nejdůležitější zůstává předávání vědomostí z generace na generaci, říká děkan fakulty Jiří Manďák.