Vláda schválila před několika dny nákup amerických letounů F-35 Lightning II pro letectvo Armády České republiky. F-35 je bezesporu špičkou současného leteckého inženýrství, veřejnost je však v otázce nákupu rozdělena. Nejčastějším důvodem kritiky jsou obrovské náklady, nejsou však jediné. Shrňme si deset důvodů, pro které není nákup F-35 dobrý nápad.

Tělesné tresty dětí jsou stále předmětem mnoha ohnivých diskuzí. Na straně jedné stojí jejich zastánci, kteří se odkazují na své rodiče a jejich výchovu a na straně druhé podporovatelé moderní výchovy, kteří se hlásí k výchově bez násilí. Přestože může mít tělesný trest mnoho podob od malého pohlavku až po surové zbití vařečkou, konečný výsledek je stejný: jde o zásah do osobní integrity a narušení lidské důstojnosti.

Zákon o podpoře v bydlení a podpora bydlení obecně jsou u nás široce diskutovaná a hlavně dlouhodobě koncepčně neuchopená témata. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s resortem práce a sociálních věcí nyní přichází s vlastní verzí zákona, který má přinést systémové řešení této problematiky.

V rámci tzv. redefinice znásilnění nám nejde “jen” o vsunutí podmínky souhlasu či nesouhlasu s pohlavním stykem. A to proto, že jsme přišli na konkrétní věci, které by posílily ochranu dětí před sexuálním násilím. To se v českých rodinách, bohužel, děje (14 % Čechů hlásí, že jsou oběťmi sexualizovaného násilí podle průzkumu pro iniciativu Pod svícnem od agentury IPSOS).

Nejsem obyvatel Hradce Králové, pouze obdivovatel tohoto krásného města s nadčasovou moderní architekturou a spoustou zeleně. O to více mne mrzí, jak do přírody nešetrně zasahujeme. Jsem skoro pravidelným návštěvníkem Hradce Králové, účastním se lékařských kongresů jednou či dvakrát ročně. Minulý víkend jsem byla ubytována v kongresovém hotelu Aldis, a proto píšu... Byla jsem naprosto šokována tím, co jsem viděla. Všude na oknech bodce proti hnízdění ptáků (proti vlaštovkám a jiřičkám). Loňská hnízda odstraněna, což je proti zákonu na ochranu přírody. Kolem létaly desítky těchto zoufalých ptáčků, kteří právě přilétli a snažili se zahnízdit i vzdor těmto opatřením. Hrozí jim určitě i zranění o ty ostré bodce. Letí desetitisíce kilometrů, letí tam, kde se narodili, pamatují si svá loňská hnízda, a místo uvítání bodce...

Stavební zákon prošel parlamentem a již leží na stole prezidenta republiky. Chtělo by se zakřičet aleluja. Po všech těch letech jednání a probírání jednotlivých paragrafů mám pocit, že tím posledním, koho ještě stavební zákon zajímal, byli hlavně politici. A to je u takto důležitého zákona pro budoucnost ČR samozřejmě smutné. Co nám tedy „stavebák” přináší?

Středeční návštěva italské premiérky Giorgie Meloniové potvrdila formování spolupráce mezi třemi významnými osobnostmi evropské pravice. Meloniová se již v únoru tohoto roku potkala s Manfredem Weberem, předsedou Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu. S ním se nedávno potkal i český premiér Petr Fiala a zjevně si velmi porozuměli a to i v myšlence postupného sbližování dvou evropských demokratických stran – EPP a Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž jedním ze spolu zakládajících členů je i Fialova ODS.

Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu… Domácí násilí, téma, které bylo ještě před rokem na okraji zájmu i pozornosti, najednou na okraji nestojí a my se tak týden co týden v médiích dočítáme o hrůzách, které si nezadají s nejhoršími americkými thrillery. Je v tom krev, jsou v tom děti, často jsou v tom ale zejména psychická traumata, u kterých víte, že jen tak prostě nezmizí. Ne nadarmo se jednou plná místnost hrdinek a hrdinů, kteří domácí násilí museli přežít, shodla, že nejhorší jsou ty dopady na psychiku. Jedna z nich dlouho poslouchala, že je naprosto příšerná řidička, že už řídit nikdy v životě nechce.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.