Lyžaři mají na výběr z různých druhů skipasů – jednodenních, vícedenních nebo na celou sezónu. Díky propojování a modernizaci lyžařských areálů platí některé skipasy i pro více středisek. Na co si ale dávat pozor?
Spotřebitel uzavírá přepravní smlouvu s provozovatelem skiareálu zakoupením jízdního dokladu a nastoupením na lanovku či vlek nebo vstupem do označeného prostoru, kterým je zpravidla prostor za turnikety. Od dané chvíle se na návštěvníky i provozovatele vztahují pravidla obsažená v přepravním řádu, tarifu nebo ve smluvních přepravních podmínkách či i jinak nazvaném dokumentu.
„Pokud si chcete v klidu užít lyžování a nechcete být v případě jakýchkoli nečekaných situací nemile překvapeni, prostudujte si přepravní podmínky daného areálu ještě před zakoupením jízdenky,“ doporučuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. Většina českých skiareálů má výňatky z těchto dokumentů dostupné na svých webových stránkách. Jejich plné znění pak provozovatelé zveřejňují na místech určených pro kontakt s cestujícími.
Podle vyhlášky ministerstva dopravy existují jízdenky na jednotlivou jízdu a jízdenky časové opravňující k více jednotlivým jízdám. Jízdenky na jednotlivou jízdu musí obsahovat označení dopravce, nástupní a cílovou stanici, výši a druh jízdného, označení případné slevy, platnost a další údaje. Časové jízdenky musí kromě těchto náležitostí navíc obsahovat údaje o druhu jízdenky a o držiteli.
Jednotlivé lyžařské areály mají různé přepravní podmínky a mnohdy v nich lze najít téměř cokoliv. Jednodenní či vícedenní skipasy jsou podle nich téměř vždy nepřenosné. Za držitele skipasu se zpravidla považuje osoba, která jako první vstoupí s časovou jízdenkou do vymezeného přepravního prostoru, kde je vyfocena. Tímto lyžařské areály bojují proti půjčování či přeprodávání skipasů. Byť legislativa tak jednoznačná není, na tuto variantu nezbývá lyžaři než přistoupit, pokud chce jezdit a nic jiného vlekař neumožňuje.
U celosezónního skipasu je za držitele považována osoba, která si jej zakoupí a při jeho koupi je i vyfocena. Provozovatel někdy od držitelů požaduje ještě uvedení jména, bydliště, data narození, telefonního čísla nebo e-mailového kontaktu.
Výjimkou z nepřenositelnosti jízdního dokladu jsou například střídavé skipasy. Ty jsou sice o něco dražší než „obyčejné“ skipasy, ale umožňují užívání dvěma osobami v rámci doby platnosti skipasu. Jinde je možné využít takzvané rodinné jízdné, které umožňuje využívání skipasu střídavě jedním i druhým rodičem.
Různě bývá upravena i možnost reklamace či náhrady jízdného. „Někde můžete požadovat vrácení jízdného nebo jeho poměrné části v případě, že došlo k výluce alespoň 50 % lanovek a vleků po dobu více než 90 minut. Jinde se jízdné nahrazuje v případě současného zastavení všech lanovek trvající déle než tři hodiny. Některé areály vám vrátí peníze, jiné vám dají poukaz,“ říká Lukáš Zelený.
Mnohdy areály poskytují náhradu jízdného i v případech, kdy se držitel skipasu zraní při lyžování či u vícedenních a sezonních skipasů onemocní. Jako důkaz vyžadují potvrzení od lékaře nebo lékařskou zprávu. Přepravci si někdy vymiňují, že za oprávněné zranění uznají jen takové, ke kterému došlo v jejich skiareálu.
A na co máte nárok v případě ztráty, odcizení či poškození skipasu? Lyžařské areály zpravidla umožňují vydání náhradní karty za manipulační poplatek. Ale záleží na tom, kde a na jak dlouhou dobu jste si skipas koupili. Někde se při ztrátě nebo poškození jízdenky zakoupené na pokladně náhrada jízdného neposkytuje. Pokud ovšem zakoupíte jízdenku prostřednictvím samoobslužného obchodního místa, vydají vám náhradní kartu po případném ověření e-mailu potvrzujícího nákup za manipulační poplatek. Při ztrátě sezónní karty zaplatíte v některých skiareálech za vystavení duplikátu až 2000 korun.
Při vybírání lyžařského areálu a druhu skiapasu se vyplatí zvážit nejen délku a kvalitu sjezdovek, ale i přepravní podmínky a ceníky.
