Skandální texty o nebezpečí vakcíny, která vám změní DNA nebo alespoň vpraví do těla sledovací čip, se šíří po sociálních sítích, po mailech, ale i ústně. Zatímco některé hoaxy ohledně vakcíny proti covidu-19 jsou vyloženě úsměvné, jiné vyvolávají pochyby v široké populaci. Na fakta jsme se proto zeptali Pavla Kosiny, vedoucího lékaře covid očkovacího centra z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Právě očkování proti onemocnění covid-19 se na české i světové dezinformační scéně stalo jasným tématem číslo jedna. Jedním z nejrozšířenějších mýtů o očkování je právě fáma o změně DNA.
„Očkování z principu nemůže změnit lidskou DNA. Pokud běží přirozená virová infekce, vir se obvykle celý inkorporuje a využívá nás jako hostitele. U očkování se do těla vpraví pouze malý kus genové sekvence viru, která navodí produkci části koronaviru, prezentuje ji na povrch našich buněk a startuje imunitní odpověď. Žádným způsobem se to nezaznamenává do sekvence naší DNA, takže zcela jistě nejde změnit. Jinými slovy – očkováním není možné změnit genetický kód člověka,“ vysvětluje Pavel Kosina, vedoucí lékař covid očkovacího centra Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Řada hoaxů také poukazuje na to, že vakcína proti koronaviru vznikla příliš rychle a nemusí být tedy bezpečná. To však Pavel Kosina také vyvrací. Na vakcíně se pracuje už celou řadu let, protože koronavirus jako takový není ničím novým.
„Vakcína má podmínečnou registraci, protože některé intervaly nejsou dokončené, především dlouhodobé sledování. Na druhou stranu veškeré požadavky pro výzkum vakcíny jako počet dobrovolníků, metodika, sledování – odpovídají standardním vakcinačním procesům. Technologie vakcíny není zcela nová, ale pro plošné použití je skutečně využita poprvé. Nebylo by ani reálné ji vymyslet během tak krátké doby. Na technologii této vakcíny se začalo pracovat už v době, kdy tady byl MERS, což je také koronavirus,. Jedná se tedy o několikaletý výzkum. Jinými slovy - ve chvíli, kdy se udělala přesná genetická analýza viru, se kterým bojujeme, se uplatnila stávající genomová technologie. Tato technologie byla dokončena především zásluhou společnosti BioNTech,“ uvádí lékař. Jeho slova potvrzuje i ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO). „Nejednalo se o nový výzkum, ale navázal na řadu předchozích výzkumů z oblasti SARS virů i jiných oblastí, a tudíž byla možnost zareagovat rychleji. Extrémní zrychlení se týká administrativního procesu,“ upřesnil Blatný pro ČT24.
Řada zneklidňujících řetězových mailů vzniká v takzvaných ruských trollích farmách, proto se v posledních dnech a týdnech stále více objevují zprávy, které protežují ruskou vakcínu Sputnik V a ostatní „západní vakcíny“ hodnotí jako vysoce nebezpečné. „To může být klasická práce ruských trollů, už jenom tato formulace vylučuje, že jde o odborné stanovisko. Vakcínu Sputnik V nijak nehaním, ale máme tu vakcíny, které procházejí standardními testovacími fázemi klinických studií, i když určitým způsobem limitovanými. Mají jasně dokladované požadavky pro registraci, takže říci, že západní vakcíny nefungují a ruská ano, je už samo o sobě velmi nevěrohodné. Jistě se v budoucnu bude porovnávat účinnost a bezpečnost těchto vakcín, ale v tuto chvíli vakcína Sputnik nemá registraci Evropské lékové agentury. Ano, ta vakcína může být dobrá, ale právě proto, že v tuto chvíli nesplňuje kritéria, která musí splnit pro registraci, zůstává za východní hranicí,“ říká Pavel Kosina.
Šířící se Fake news se snaží vyvracet i ministr Jan Blatný, který na ČT24 uvedl, že tvrzení, že vám bude během vakcinace do těla vpraven sledovací čip, je holý nesmysl. „Vakcína jako taková je roztok, který si nakonec může každý z nás před aplikací prohlédnout. Není tam žádná pevná ani jiná částečka,“ argumentuje Blatný.
Takzvaná RNA vakcína vyvolává v neodborných kruzích celou řadu otázek. Proč se vlastně nejde cestou „klasické očkovací vakcíny“? „Je to rychlejší a levnější. Vývoj "klasické" vakcíny zabere paradoxně více času (5 – 15 let), byť se to na první pohled jeví jako jednoduchá záležitost. Výhody mRNA vakcíny jsou i v tom, že aktivuje obě ze dvou základních složek naší imunity, dále se třeba nemusí přidávat často kritizovaná (často neprávem) adjuvans. Naopak jasnou nevýhodu určitě představuje nízká teplota (-70°C) skladování a transportu, i když RNA vakcína od firmy Moderna může být skladována jen při -20°C,“ uvádí Biologické centrum Akademie věd České republiky. Pro lepší srozumitelnost centrum vydalo osvětový leták, který vysvětluje, jak funguje RNA vakcína.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.