Kvůli migrujícím žábám šli do terénu i pracovníci Správy KRNAP
Jaro je tradičním obdobím, kdy začíná migrace žab na trdliště. Na to upozorňují pracovníci Správy KRNAP. Nemálo žab právě v tomto období končí pod koly aut.
Aby pracovníci Správy KRNAP zabránili žabím ztrátám, pečují o u kilometry trvalých i dočasných zábran. Doba migrace je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální jsou pro žáby teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory.
"Na mnoha místech v tuto dobu instalujeme dočasné zábrany, a to přibližně třicet centrimetrů vysoké pruhy pevného plastu. Žáby je nepřeskočí. Naopak se díky nim daří usměrnit pohyb žab a navést je do připravených plastových kbelíků," uvedl v tiskové zprávě mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Kbelíky ráno a večer stráž ochrany přírody Správy KRNAP spolu s dobrovolníky přenáší přes kritické úseky.
Instalace dočasných zábran však není jedinou možností, jak účinně zabránit ztrátám při přesunu žab na trdliště. Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab instalovala tzv. trvalé zábrany. Oproti dočasným zábranám, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně. Jedná se přibližně o 30 cm vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.
Účinnou pomocí obojživelníkům je vytváření či obnova drobných vodních ploch, v kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi takové vzorové lokality patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.
