Nedávno se v hradeckých Jiráskových sadech konala akce, na které byla řada nablýskaných historických i současných závodních aut. Mezi nimi zaujal redakci Hradecké Drbny tvůrce motoristického umění Ondřej Slavík, který má malování jako svého velkého koníčka. Na plátno dokáže přenést nejen krásu, ale i dynamiku těchto vozů. Chybí jim už jen se rozjet. I proto se stal tento měsíc naším neobyčejným.
Ondřej Slavík pochází z Úhřetic, které jsou poblíž Chrudimi a auta ho zajímala už od dětství. „Děda bydlel v té samé vesnici, jezdil s kombajnem a traktorem. Vždy, když jsem viděl tu techniku, tak jsem z ní šel do kolen,“ vzpomíná na dětská léta.
Právě zájem o auta u Ondřeje Slavíka přetrval prakticky celý jeho dosavadní život. Zbožňuje automobily a závodění, je vášnivým řidičem a simracerem.
Ondřej maloval už odmalička. „Tehdy šlo o skici tužkou a čmárání si do sešitu z matematiky. Vše se nějak rozvinulo po studiích na vysoké škole, když jsem si našel práci a sehnal malý byt. Začala zima a já jsem se v něm nudil. Nevěděl jsem co mám dělat s volným časem, tak jsem si říkal, jestli si nezkusím třeba plátno. Koupil jsem si ho, k tomu pár barev a zkusil jsem jeden obraz. Pak mě to začalo bavit a už mě to nepustilo,“ říká s úsměvem.
Ondřej je bez výtvarného vzdělání a samouk, což na obrazech není vůbec poznat. Spojil jednoduše své dva koníčky, malbu a automobily. „Nejraději preferuji šedesátá až osmdesátá léta, ale samozřejmě se nebráním ničemu. Jsem schopný udělat moderní způsob, supersporty" vysvětluje.
Nejvíce maluje akrylovými barvami a jeho obrazy se dostaly i za hranice. „Některé malby mám na Slovensku, něco je v Německu, ale většina děl je zatím v České republice. Vystavovat jsem začal teprve před dvěma lety. Ročně mám jednu až dvě výstavy a času na malování málo. Mám klasické zaměstnání, rodinný dům se zahradou a rodinu, takže najít volný čas není úplně jednoduché,“ říká závěrem.
Foto Kateřina Malá
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
