Radek Bláha je Hradečák srdcem i duší. Od útlého dětství ho bavila historie a už jenom to, že s rodiči bydlel pod starým městem, mělo velký vliv na jeho životní rozhodnutí. Po střední škole se odhodlal jít na studium středověké archeologie. Dnes je z něj archeolog v Muzeu východních Čech, kde se věnuje záchranné výzkumné činnosti na území Hradce Králové. Zároveň se zaměřuje také na to, jak město vznikalo a vyvíjelo se. I proto jsme jej zařadili pro tento měsíc mezi neobyčejné.

Jana Vepřeková v mládí moc nevěřila tomu, že létání je sport. Až později ale zjistila, že je to celkem náročná disciplína. Z rodačky ze Dvora Králové se nakonec stala legenda v závodění ve větroních. Na svém kontě má nejvíc účastí na mistrovství světa a Evropy ze všech žen na světě a získala i deset medailí, z toho jednu zlatou. Na jaře obdržela mimořádné ocenění, které jí předal prezident Petr Pavel. Byla vybrána mezi stovku největších leteckých osobností českého a československého letectví za posledních sto let a oceněna byla i Lilienthalovou medailí. Ta je udělována jednou za rok pouze jednomu pilotovi na světě. I proto jsme ji zařadili mezi neobyčejné.

Milovníci fyziky. Tato dvě slova vystihují a spojují manželský pár Křížových. Michaela Křížová učí pedagogy u nás v regionu, jak zábavně učit fyziku, aby pak bavila i studenty. Jan Kříž, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové, se zabývá nadanou mládeží v oblasti fyziky a s fyzikálními olympioniky procestoval kus světa. Pro tento měsíc se díky tomu stali našimi neobyčejnými.

Nedávno se v hradeckých Jiráskových sadech konala akce, na které byla řada nablýskaných historických i současných závodních aut. Mezi nimi zaujal redakci Hradecké Drbny tvůrce motoristického umění Ondřej Slavík, který má malování jako svého velkého koníčka. Na plátno dokáže přenést nejen krásu, ale i dynamiku těchto vozů. Chybí jim už jen se rozjet. I proto se stal tento měsíc naším neobyčejným.

Dobrodružnou výpravu si Ondřej Kunte vysnil společně se svým kamarádem během studií na vysoké škole v indickém Chennai. Na půjčených motorkách tam najezdili tisíce kilometrů a napadlo je, že se tam jednou vrátí, motorky si koupí a dojedou na nich domů. Osud jim ale plány trochu zhatil, nakonec jel Ondřej sám. Absolvoval boj s indickými úředníky a dokázal překročit hranice Pákistánu, kde mu dělali na silnici doprovod ozbrojené hlídky. Na cestě našel nové přátele, druhou rodinu, hlavně si ale přivezl nezapomenutelné zážitky, o které se s námi podělil.

Jolana Novotná pochází z Nechanic, ale hodně času trávila v dětství s babičkou v Popovicích. Od narození měla zdravotní komplikace s pohybovým aparátem, ve škole se přidaly potíže s páteří, ale ani to ji neodradilo od toho, aby byla akční a věnovala se pohybu. Nyní se zabývá několika metodami najednou a je dokonce jediná v republice, která propojila cvičení pánevního dna s metodou správného dýchání a do Nového Bydžova se za ní sjíždí lidé nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Zařadili jsme ji proto mezi (ne)obyčejné.

Vladimír Bureš pochází ze Smiřic a nyní žije v Holohlavech. Většinu studijního a pracovního života ale strávil v Hradci Králové, kde aktuálně také pracuje. Stal se z něj vedoucí Katedry informačních technologií na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, odkud také mimo jiné zkoumá tsunami. Jestli se ptáte, jak je možné zkoumat tento přírodní jev z místa, kde není moře nebo oceán, vězte že je. I proto je naším neobyčejným.

Tank Sherman je jednou z ikon druhé světové války a také právě s těmito stroji dorazili Američané v květnu 1945 do České republiky. Vlastnit takový tank je snem každého sběratele. V České republice jsou k vidění čtyři kusy, ale pouze jeden z nich je pojízdný. Jeho hrdým majitelem je Pavel Rogl z klubu 16. obrněné divize US Army. Svůj tank získal z Argentiny a přivézt ho do Čech trvalo přes tři roky. Další tisíce hodin strávil s kolegy v dílně. Nakonec se podařilo uvést tank do pohybu i stavu, jak byl vyroben. Nyní jezdí v čele konvoje při Slavnostech svobody a je hlavním tahákem řady dalších akcí.

Šárce Pultar Musilové se úplně obrátil život před třinácti lety. Tehdy jí bylo devatenáct a den měl začít tradičně snídaní. Jenže pro tu si už nedošla. Uklouzla na mokrých schodech a při pádu si na několika místech přerušila míchu. Skončila na invalidním vozíku, ale rozhodně to nevzdala a začala žít život naplno. Okusila lukostřelbu a dnes je z trutnovské rodačky trojnásobná medailistka z paralympijských her v Riu a Tokiu. V červenci se chystá kvalifikovat na letní paralympijské hry v Paříži, které budou v příštím roce.

Válení u moře s knížkou vyměnila za ledové vody Norska a rybářský prut. Zprvu šlo jen o zvědavost a touhu zjistit, co na těchto výpravách její kamarádi tolik vidí. Nakonec tomu sama propadla a do rybářského kempu se pravidelně vrací. Nezůstalo však jen u dobrodružných výprav a brzy začala hledat a vymýšlet vlastní recepty, jak upravit čerstvě ulovené ryby. Se svými nápady i příběhy z cest se nyní chce pochlubit prostřednictvím unikátní kuchařky.