Nikdy není pozdě, říká lektorka pohybu Jolana Novotná. Sjíždí se za ní i lidé ze zahraničí

Jolana Novotná měla už od dětství zdravotní potíže s pohybovým aparátem. Začalo to špatně vyvinutými kyčelními jamkami. Do jednoho roku byla svázaná kšíry a nesměla se na nohy ani postavit. Od puberty ji pak trápily potíže s páteří. I přesto ale měla ve škole za nejoblíbenější předmět tělocvik. Milovala gymnastiku, tanec a pohyb celkově.

Na střední škole dokonce i závodně tancovala, ale odnesly to kyčle a s tancem se musela rozloučit. Následoval aerobik, posilování, kalanetika a body styling. Jak se říká. že se nic nemá přehánět, hranice byly překonány a tělo ochrnulo od pasu dolů.

Stalo se to krátce poté, co odvezla na kole dceru do školky a jela si pro čerstvé rohlíky s tím, že si dá pohodovou snídani a užije si dopolední volno. Z kola už nesesedla, protože ji nohy neposlouchaly a svalila se na zem. „Odvezli mě do nemocnice. Po různých vyšetřeních jsem se dozvěděla, že to je jen skřípnutí nervů, které vedou z mozku do nohou a řídí jejich pohyb. Kapačky po týdnu vše spravily a já odcházela domů,“ vzpomíná, jako by to bylo dnes.

Vše se ale vrátilo do starých kolejí a Jolanu začala po čase bolet záda. Po dvou letech dokonce tak moc, že opět skončila v nemocnici. V tu chvíli si uvědomila, že musí něco změnit. Začala proto studovat Pilates.

Soustředí se na několik částí těla i na funkční dýchání

Nyní se specializuje na řadu komplikací v pohybovém aparátu. „Specializuji se na ženské pánevní dno, zmiňuji schválně ženské. Muži ho sice také mají, ale ta témata, která se toho dotýkají jsou trošku jiná. I když svalové uspořádání je téměř totožné, jako u žen. Ženské pánevní dno je mnohem specifičtější a promítá se v něm i spousta emočních starostí a trablů a díky tomu pak to pánevní dno vykazuje buď pohodu anebo naopak nepohodu,“ vysvětluje se zájmem.

Jolana se zaměřuje ale i na zpevňování břišní stěny, protože to úzce souvisí s pánevním dnem. „Soustředím se na funkčnost břišní stěny i na to, jestli je to bříško opravdu scelené a funkční nikoliv esteticky, ale hlavně aby mělo tu dobrou ochrannou funkci pro naše vnitřní orgány a zároveň podporující, aby nebolela záda,“ říká a dodává, že to stále není vše, na co se zaměřuje. „Věnuji se i cvikům na páteř a v neposlední řadě nově i dechovému cvičení oxygen advantage , ke kterému jsem se paradoxně dostala až k jako poslednímu, i když je nejvíc primární,“ říká s úsměvem.

Dostala se tak k prozkoumávání hlubokých souvislostí dechu. Nejen co se týče funkčnosti, ale i chemie. „Všude se mluví o tom, aby se dýchalo za pomocí bránice, aby povzbuzovala pánevní dno, ale když jsem objevila funkční dech, tak jsem se dostala k jádru pudla. Nejen, že je to fyzická a mechanická záležitost, ale důležitý je způsob dechu. Jestli je intenzivní, hlučný, jemný, hlasitý, jaká je jeho frekvence. To jsou největší a nejhlavnější spouštěče, které ovlivňují chemickou reakci v našem těle, a dokonce i celý náš hormonální systém. Najednou jsme opět u pánevního dna. Dokonce je i vědecká studie, která prokazuje, že pokud se nezmění dechový vzor, tak není možné změnit ani žádný pohybový vzor,“ sděluje se zaujetím.

Za Jolanou se sjíždí do Nového Bydžova a Hradce Králové lidé nejen z celé republiky, ale dokonce i ze zahraničí

Lektorek pánevního dna je v České republice tři sta, ne všechny se tomu věnují. Těch, kteří aplikují funkční dýchání jsou téměř dvě stovky. „Jsem ale jediná, kdo to vše propojil a jediná, která to v té naší zemi dělá,“ říká a náš rozhovor zakončuje radou: „Nikdy není pozdě. Nikdy není pozdě ani na to, začít se o své zdraví starat a vždy to má smysl.“