Sbírky muzeí v Královéhradeckém kraji ročně obohatí pět až deset depotů a také stovky jednotlivých nálezů z železa, bronzu a výjimečně i zlata a stříbra. Většinu těchto objevů archeologové získají od spolupracovníků muzeí, kteří je nacházejí za pomocí detektorů kovů. ČTK to řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. Za depot se označuje jednorázově uložený hromadný soubor pravěkých předmětů nebo poklady mincí.
Do hradeckého muzea začali lidé ve větší míře nosit nálezy objevené za pomocí detektorů kovů asi před deseti lety, kdy zařízení na vyhledávaní kovů začala být dostupnější. Podíl těchto nálezů se podle Nováka výrazněji zvýšil po roce 2014. "V tomto období došlo ke strmému nárůstu. Od té doby je stav spíše setrvalý, ročně se k nám dostanou dva až tři depoty a mezi třiceti až padesáti jednotlivých nálezů nebo jejich souborů," řekl Miroslav Novák.
V celém Královéhradeckém kraji působí stovky hledačů, ale jen čtyři až pět desítek z nich s vědci systematičtěji spolupracují. "O kolika nálezech se vůbec nedozvíme, lze jen těžko odhadnout. Určitě toho není málo. Proto je důležité mezi lidmi šířit osvětu. Nález může ztratit většinu své hodnoty neodborným ošetřením a především vyzvednutím ze země bez odpovídající dokumentace," řekl ČTK Novák.
Objevilo se hned několik zajímavých nálezů!
Jen letos se díky spolupracovníkům podařilo muzejní sbírky v kraji rozšířit o několik velmi cenných nálezů. Například v lednu hradečtí archeologové získali z oblasti Nového Bydžova soubor asi 20 drobných bronzových předmětů z počátku halštatského období obsahující i vzácné součásti bronzové přilby.
Za mimořádný označili archeologové jiný letošní nález objevený původně zřejmě také za pomoci detektoru kovu, kdy původní nálezce předmět zahodil a jeho význam rozpoznal až lépe obeznámený nálezce spolupracující s archeology. Šlo o železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku. Sekera byla v květnu nalezena na pomezí Královéhradecka a Jičínska. Velký zájem vzbudil nález devíti spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů. Nálezce poklad přinesl do náchodského muzea a řekl, že jej našel v lese nad roklí u Náchoda, zlatý drát trčel ze země.
Většina depotů i mnoho jednotlivých nálezů pochází z míst mimo známé sídelní a archeologické oblasti. "Z tohoto pohledu je činnost takzvaných detektorářů důležitá a vzhledem k vytížení profesionálních archeologů pro poznání regionu přímo nepostradatelná. O to více si ceníme ochoty ke spolupráci," řekl ČTK Novák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
