Čeští a slovenští vědci se shodují – chování lidí v Česku výrazně pomáhá viru vytvářet nové mutace. Každý pacient je pro virus jako laboratoř, kde si otestuje všechno možné, upozorňuje molekulární genetik Jan Pačes. Nová „česká“ mutace u nás nejspíš nevznikla, zato se u nás nejlépe šíří.
Tým slovenské vědkyně Broni Brejové popsal mutaci nového koronaviru, která je typická pro Českou republiku a země střední Evropy.
Výzkumný tým se soustředil na variantu B.1.258∆, která se na podzim objevila ve významném množství vzorků na Slovensku. Stejná varianta se našla také ve vzorcích ve Velké Británii, Dánsku, na Islandu nebo i v USA, ale všude ho bylo do deseti procent. V Polsku, Německu a na Slovensku pak tato varianta tvořila až 20 procent. A v České republice se tato mutace potvrdila u poloviny vzorků, které prošly sekvenováním.
Přestože je nová „česká“ mutace právě u nás nejrozšířenější ze všech zemí, je možné, že u nás nevznikla. „Nedá se sice vyloučit, že vznikla na Slovensku nebo v Česku, ale nemůžeme to ani potvrdit – ty úplně první vzorky pocházejí ze Švýcarska a Velké Británie,“ uvedla Broňa Brejová pro ČT24 s tím, že tyto země sekvenují daleko více vzorků než Česko, takže se tím zvyšuje jejich pravděpodobnost na zachycení takové změny.
Koronaviry nemutují příliš rychle, avšak česká varianta má více mutací, než je průměr. Nejvýraznější změna se týká tzv. spike proteinu, hrotu, kterým virus proniká do buňky. Tím se zvyšuje schopnost viru do buňky pronikat, což může mít za následek vyšší nakažlivost i smrtnost. Nová varianta také lépe odolává protilátkám.
„Na 122 vzorcích, které se zkoumaly na Slovensku, bylo vidět, že česká varianta způsobuje vyšší virovou nálož – podobně jako britská varianta,“ říká Brejová.
Podle odborníků je klíčové, že k šíření různých variant pomáhá lidské chování. „My jako lidstvo jsme tomu viru nechali obrovský prostor. Za normálních okolností virus, který přeskočí na novou populaci, nakazí jen pár lidí, třeba i milion, ale je to málo. Není to ale sto milionů jako u koronaviru. A uvědomme si, že každý pacient je pro virus jako laboratoř, kde si otestuje všechno možné. Jeden člověk vyrobí miliardy kopií toho viru a občas se u některého z nich objeví náhodou nějaká mutace, my si tak ten virus vlastně trénujeme,“ uvedl pro ČT24 molekulární genetik Jan Pačes.
„Nové varianty, které jsou něčím závažné, se objevují v oblastech, které pandemie nezvládly – jako je Manaus v Brazílii, Jihoafrická republika, Velká Británie – anebo bohužel Česká republika. Jeden z důvodů, proč nutně musíme snížit množství viru v populaci, je to, abychom mu zabránili přijít s něčím novým,“ vysvětluje Pačes.
Foto FNOL | Zdroj ČT24
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
