Čtvrtek 6. března 2025 | Svátek má Miroslav
Cesta z anorexie může být plná absurdních překážek. Lékař, co vám řekne, že nejste dost hubená. Šarlatán, co vás vezme do minulého života. Psychiatr, co tvrdí, že jste posedlá ďáblem. Proč se nenechat odradit neprofesionály a pokračovat v hledání skutečné pomoci?
Když se člověk s poruchou příjmu potravy rozhodne léčit, je to velká věc. Anorektici si svou nemoc dlouho neuvědomují a nechtějí se jí vzdát. Když už se konečně odhodlají, často zjišťují, že si takto léčbu nepředstavovali, nebo že jim terapeut nesedí. V takovém případě je nejdůležitější nenechat se odradit.
Další díl podcastu Stop anorexii má za cíl ukázat pacientům i jejich blízkým, co všechno je může při hledání vhodné léčby potkat.
„Bohužel, na některých místech je léčba poruch příjmu potravy dost zastaralá a odborníci v těchto konkrétních onemocněních málo informovaní. Postupně se to ale naštěstí mění. Nejdůležitější je nenechat se odradit. A nebát se udělat změnu. Pokud vám člověk, na kterého jste se s léčbou obrátili, nesedí, zkusit to jinde,“ apeluje Markéta Hamerníková, autorka podcastu.
Pacienti s anorexií často slýchají, že na tom nejsou až tak špatně, pokud nemají život ohrožující podváhu. Přitom to postrádá logiku, když máte jinou nemoc, taky vám doktor nikdy neřekne – přijďte, až na tom budete hůř.
„Poruchy příjmu potravy atakují lidské tělo na mnoha úrovních a tím kladou nárok i na spolupráci lékařských odborníků z různých oborů. Snažíme se dostávat povědomí i směrem k internistům, gynekologům či fyzioterapeutům.
Aby lidé, kteří dojdou do té fáze, že překonají všechny vnitřní strachy a rozpory a přijdou si o péči říct, nezažívali odmítání nebo zlehčování. Aby si nevyslechli, že na tom nejsou až tak špatně, když třeba nejsou extrémně vyhublí,“ uvádí psychoterapeutka Tereza Maková, která se dlouhodobě zabývá poruchami příjmu potravy, v rozhovoru pro Deník N.
„Tohle bývá u anorexie dost časté. Přitom to postrádá logiku, když máte jinou nemoc, taky vám doktor nikdy neřekne – přijďte, až na tom budete hůř,“ dodává Markéta.
Tlak na pacienta bývá velký. Zároveň nesmí být vyhublý až příliš – některé kliniky mají totiž jako podmínku pro přijetí minimální BMI. Stavy bezprostředně ohrožující život se pak řeší prostřednictvím krátkodobých pobytů na metabolických jednotkách.
Jednoduché také není sehnat psychoterapeuta, který nemocnému sedne. To se málokdy povede na první pokus. Přitom právě psychoterapie je klíčem k pochopení poruch příjmu potravy a nalezení cesty ven.
„Hlubinně terapeutický rozhovor pomáhá pacientům poznat sama sebe a porozumět si a pomocí naučených postupů změnit své chování. Základním předpokladem je atmosféra plná porozumění a neomezené nefalšované náklonosti, která upouští od jakékoliv kritiky a poučování. Taková atmosféra se nedá vždycky vytvořit, závisí hodně na vzájemné sympatii nebo antipatii mezi pacientem a terapeutem.
Proto se každý psychoterapeut nehodí stejně dobře pro každého psychicky nemocného. Pokud se nutný důvěryhodný vztah nechce dostavit, měl by o tom pacient promluvit otevřeně se svým terapeutem, který ho podle potřeby převede k jinému kolegovi,“ uvádí odborná publikace s názvem Mentální anorexie.
S velkým extrémem se setkala anorektička Daniela ze Slovenska, která svoji zkušenost vypráví ve sborníku příběhů s názvem Toho dna se dotýkám už málo. Daniela se přímo od psychiatričky – od doktorky – dozvěděla, že je posedlá ďáblem a že se vyléčí, pokud za sebe nechá v kostele sloužit mši za zemřelé.
Na jaké další šílenosti a neprofesionální přístupy může pacient při hledání léčby narazit? Uslyšíte v dalším díle podcastu Stop anorexii: Když léčba selže – o špatných terapeutech a zklamáních.
Řeč bude i o zkušenostech s alternativními metodami jako je kineziologie nebo cesta do minulého života. Podcast je dostupný na Spotify, ApplePodcasts, YouTube nebo Stopanorexii.cz.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
