Několik mateřských škol v Hradci Králové hlásí výskyt planých neštovic. Řada rodičů nyní řeší, zda je lepší se nákaze co nejvíce vyhýbat, či naopak jít infekčnímu onemocnění naproti. Možným řešením může být i očkování proti planým neštovicím.
„Ze čtyřiadvaceti dětí jich je ve třídě sedm. Většina má neštovice, menší část je doma, protože se snaží nákaze vyhnout kvůli mladším sourozencům,“ říká Veronika Volfová, která má čtyřletou dceru v mateřské škole v hradeckých Malšovicích.
Plané neštovice jsou vysoce infekční onemocnění a její výskyt musí školka povinně hlásit. Virus se přenáší stykem s nemocným, infikovanými předměty, ale i vzduchem. Zrádné je, že pacient je infekční už den až dva dny před výsevem typické vyrážky. Inkubační doba je poté dva až tři týdny, přičemž dítě nejčastěji onemocní až ve třetím týdnu od nákazy.
„Do pěti let věku dítěte probíhají plané neštovice zpravidla lehce. Čím je však dítě starší, tím je průběh těžší, nejzávažnější je u dospělých. U nich je i více komplikací – zápal plic, zánět středního ucha, ale i zánět mozku,“ uvádí hradecký pediatr Ladislav Hanousek ve své knize o dětských nemocech Maminko, není mi dobře.
Řada rodičů proto zvažuje očkování proti planým neštovicím. V České republice se očkuje dvěma dávkami monovalentní vakcínou Varilrix. „Účinnost vakcíny je udávána 88 procent proti varicelle jakékoli závažnosti a až sto procent proti závažným formám onemocnění,“ uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Zanedbatelná však není ani finanční stránka, cena jedné očkovací dávky vyjde na 1 780 korun, celé očkování tedy na 3 560. Pojišťovny na něj však přispívají, například VZP 500 korun, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 1 500 korun nebo Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra až dva tisíce korun.
„Očkování je z mého pohledu vhodné zejména pro větší děti a dospělé, kteří plané neštovice neprodělali, protože u nich hrozí horší průběh onemocnění a přidružené komplikace,“ doporučuje Pavel Kosina, vedoucí lékař očkovacího centra Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Vakcína je bezpečná a zkušenosti s její účinností jsou dobré. Ovšem v tuto chvíli ještě nedokážeme říci, zda je účinnost celoživotní,“ uvádí lékař.
Nabízí se proto otázka, zda je lepší dítě očkovat, nebo jej nechat plané neštovice prodělat. „Odpověď není jednoznačná, protože část dětí má průběh planých neštovic komplikovaný. Dítě, které má nějaký rizikový faktor (například atopický ekzém), kvůli kterému se dá předpokládat těžší průběh neštovic, bych jednoznačně doporučil očkovat. U zdravých dětí v nízkém věku je ale pravděpodobnost komplikací nízká, proto nelze černobíle jednoznačně říci, co je lepší – zda prodělaná nemoc, nebo očkování – právě z toho důvodu, že zatím nevíme, zda je ochrana po očkování celoživotní,“ vysvětluje Pavel Kosina.
Z hlediska imunity se tedy může jevit jako „větší jistota“ prodělaná nemoc. Obě varianty však mají svá pro a proti.
Po prodělání planých neštovic doživotně zůstává „spící“ virus v našem nervovém systému, kde se však může v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar. Znovuprobuzení viru může způsobit oslabení imunity při nádorových onemocněních, ale například i dlouhodobá námaha a stres. Z hlediska rizika pásového oparu je tedy lepší očkovat.
Nic však není stoprocentní. „Průlomové infekce varicellou byly opakovaně popsány, a to především ve Spojených státech amerických, kde je očkování součástí očkovacího kalendáře,“ uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.
„Děti je možné očkovat již v předškolním věku, ale nepokládám to za nezbytné, onemocnění probíhá v tomto věku zpravidla lehce. Pokud však dítě neprodělalo plané neštovice do nástupu do školy, je dobré očkování zvážit,“ uvádí hradecký pediatr Ladislav Hanousek. „U školních dětí je průběh těžší, dítě zamešká nejméně dva týdny ze školy a je i větší pravděpodobnost komplikací,“ dodává lékař.
Plané neštovice jsou pak velmi nebezpečné zejména v těhotenství. V prvních třech měsících těhotenství hrozí vývojové poškození plodu. „Nejčastěji bývají postiženy končetiny, lebka a mozek. Pokud se těhotná žena nakazí až před porodem, miminko se může narodit s vrozenými neštovicemi,“ varuje Hanousek.
Vzhledem k tomu, že mladší děti mají mírnější průběh planých neštovic než dospělí, snaží se někteří rodiče jít nákaze naproti záměrným kontaktem s nemocným.
Předtím však lékař Pavel Kosina varuje. „K tomu se stavím negativně. Člověka některé nemoci přirozeně potkávají, ale cíleně je vyhledávat nepovažuji za vhodné. Už jsme se několikrát setkali s tím, že rodiče v dobré víře dovedli dítě na nějakou neštovicovou party a jejich dítě mělo těžký průběh nebo mělo komplikace jako povaricellový zánět mozku. Proto nejsem přesvědčen, že by to byla dobrá cesta,“ říká lékař z Kliniky infekčních nemocí FN HK s tím, že mladší děti sice mívají hladký průběh onemocnění, ale zdaleka to nemusí být pravidlem.
Kolem planých neštovic existuje podle hradeckého pediatra Ladislava Hanouska řada mýtů. Například ten, že by se nemocné děti neměly koupat. „Opravdu by se neměly koupat ve vaničce, hrozí infekce jednotlivých pustulek mikroby z oblasti zadečku. Nesmí také prochladnout. Sprchování je však vhodné, nebojím se ani malého množství mýdla zejména na zadeček. Po dokonalém omytí zaschlého Fenistilu a po umytí hlavičky se dítěti velmi uleví, jednotlivé pustulky můžeme znovu Fenistilem potřít,“ radí dětský lékař.
Na potírání vyrážky lékař doporučuje Fenistil nebo přípravek Octenisept. Naopak však zrazuje od rozšířené léčby tekutým pudrem, který může způsobit více škody než užitku. „Po nanesení sice chladí, ale při vysychání stahuje kůži v okolí a pustulky svědí o to víc,“ upozorňuje Hanousek.
Při nekomplikovaném průběhu planých neštovic zasychají puchýřky během sedmi až čtrnácti dnů ve stroupky. Na rozdíl od pravých neštovic, plané většinou nezanechávají jizvy. Po zahojení puchýřků se však ještě měsíc nesmí kůže vystavovat slunci, aby nevznikly pigmentové skvrny.
Foto EUC.cz, Benu.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
