neděle 15. prosince 2019 Radana

Hubení hrabošů vzbuzuje vlny pobouření. Ministerstvo bude jednat o dalších možnostech

Téma hubení přemnožených hrabošů v posledních dnech hýbe českou společností. Povolení trávit tato zvířata plošně jedem Stutox vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Proti se ale staví ornitologové i veřejnost. Ministerstvo zemědělství informovalo, že se bude nyní zabývat tím, jak nejlépe s hrabošem naložit.

Na riziko, které s sebou povolení hubení hlodavce jedem přinese, upozornila Česká společnost ornitologická (ČSO). Nařízení umožňující používat jed, konkrétně Stutox II (5114-0) je platné od pondělí. Zemědělci ho mohou využít nejen na zemědělské půdě, ale také v ovocných sadech, vinicích, na pastvinách i v lokalitách s jehličnany a listnatými dřevinami.

Podle ornitologů ale může takové opatření znamenat zkázu pro ptáky, kteří mají hraboše zařazeného ve svém jídelníčku. Mezi nimi jsou navíc i kriticky ohrožené druhy, třeba sýček obecný. „Na hraboše se specializuje například poštolka obecná, kalous ušatý, kalous pustovka, ťuhýk obecný, čáp bílý, volavka popelavá, káně lesní. Hraboš jako jeden z nejpočetnějších hlodavců patří neodmyslitelně do jejich jídelníčku. Například čáp v hnízdní sezóně (když krmí mláďata) uloví až 40 hrabošů denně,“ komentuje mluvčí ČSO Věra Sychrová.

Jed mohou zemědělci plošně rozmístit na zem, a to i do remízků a polních příkopů. Jakmile ho hlodavec pozře, do několika hodin umírá. Jenže pokud takového hlodavce uloví pták, hrozí i jemu tzv. sekundární otrava. Stejně tak by mohla dopadnout ale i další zvířata, třeba pes nebo kočka. Navíc není jisté, zda by jed nepozřela i další zvířata jako zajíc polní nebo srny. Jenže právě v příkopech a remízcích často ptáci lovící na polích a loukách přebývají. „Povolení plošného rozmisťování jedu sledujeme s velkými obavami. Navíc zemědělci mohou Stutox rozmisťovat volně po povrchu, aniž by ho museli aplikovat do nor,“ uvádí Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.

Podle ministra zemědělství je ale aplikace do nor nedostatečná. „Takový postup by nestačil na kalamitu, které musíme čelit,“ uvádí Miroslav Toman. Ministerstvo zemědělství na dnešní den svolalo mimořádné setkání odborníků, kteří budou projednávat možnosti, jak s hrabošem naložit. „Součástí bude také zhodnocení, zda zachovat plošné povolení pro aplikaci přípravku na ochranu rostlin,“ informuje mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Šetrnější opatření nabízejí ornitologové. Podpořme dravce a sovy, říkají

Ministerstvo považuje přemnožení hrabošů za vážný problém, se kterým už nedokážou zemědělci bojovat klasickými agrotechnickými opatřeními, například orbou. Podle ornitologů se ale dá s hraboši bojovat přirozenější a šetrnější cestou. „Nejjednodušší a přirozený způsob je podporovat v krajině hrabošovy přirozené predátory, tedy dravce a sovy. (Nyní vidíme, že když letos bylo hrabošů hodně, příroda na to zareagovala tak, že bylo i hodně mláďat dravců a sov. Rodiče těchto mláďat lovili hraboše a bez problémů díky dostatku hrabošů mláďata uživili.) Hrabošů se tedy lze zbavit přirozenou cestou - dravci a sovy je budou lovit,“ vysvětluje Sychrová.

Takováto berlička pomůže dravcům a sovám při lovu. Díky ní mají v krajině rozhled

Jenže aby se dravcům a sovám v přírodě dařilo, potřebují mít nějaká místa, kde budou mít možnost žít a lovit. Ideální jsou nejen remízky a stromy, pomoci mohou i uměle vytvořená místa, odkud budou mít ptáci rozhled. „Okamžitým řešením tak je dát do otevřené krajiny berličky pro ptáky, odkud by mohli efektivněji lovit, dlouhodobým a trvalejším řešením je rozdělit velká pole prostřednictvím remízků, křovin a stromů,“ dodává mluvčí ČSO.

Jed je podle ornitologů zbytečný, zatím ho ale údajně nikdo nepoužil

Ačkoli nařízení o použití jedu je již platné, podle ÚKZÚZ ho zatím nikdo nepoužil. Právě ústav totiž musí zemědělci tři dny před použitím Stutoxu upozornit. „Pokud navíc chtějí přípravek použít zemědělci v blízkosti obydlí, musí informovat obecní úřad, pole označit varovnou cedulí a denně musí odklízet mrtvé hraboše zajistit jejich likvidaci v souladu s veterinární legislativou,“ konstatuje Vojtěch Bílý.

Během včerejšího dne také vznikla internetová petice na portálu www.petice24.com, která chce, aby ministerstvo rozhodnutí přehodnotilo a „upřednostnilo při zacházení s českou přírodou zdravý rozum“. Autory petice jsou vysokoškolský pedagog a přírodovědec Jakub Hruška, lesník a zemědělec Tomáš Czernin a zastupitel města Louny Michal Kučera.

V současné době to vypadá, jakoby se hraboší kalamita objevila z ničeho nic. Podle odborníků je ale běžné, že se v přírodě občas hraboš přemnoží. „Jsou to takzvané hraboší cykly a zrovna rok 2019 je rokem gradace, tedy rokem, kdy je hrabošů nejvíc. Hraboši by i bez jedu, přirozeně, začali umírat. Dožívají se totiž pouze 1 až 2 let. Proto si myslíme, že použití jedu je vlastně zbytečné, protože hraboš by zmizel sám, přirozeným úhynem,“ argumentuje Věra Sychrová.

Informace o jedu se rychle šíří i na sociálních sítích a vzbuzují vlny paniky i rozčilení. Například pejskaři ve spojitosti s nařízením varují, aby si lidé své mazlíčky dobře hlídali. „Dívejte se prosím, kam svého psa pouštíte nebo kde cvičíte. Další vhodnou ochranou je používání košů, který zabrání sežrání otráveného nebo přiotráveného hlodavce. Prosím naučte své psy nosit koše,“ radí například stránka zaměřující se na výcvik psů. 

Autoři | Foto ČSO, Jiří Hornek, Vladimír Gahura,

Štítky hraboš, jed, ornitologové, ministerstvo zemědělství, dravci, sovy, Stutox

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.