Dvě nejlidnatější města Královéhradeckého kraje, stotisícový Hradec Králové a třicetitisícový Trutnov, byla před 80 lety rozdílnými světy. Zatímco v Hradci Králové, kde tvořili většinu obyvatel Češi, zavládl v březnu 1939 po okupaci nacistickým Německem strach a pocit rezignace, v průmyslovém Trutnově v Sudetech, který byl tehdy již několik měsíců součástí nacistické říše, tento krok místní Němci spíše vítali.
„Trutnov byl ve 30. letech zle postižen hospodářskou krizí, což přispělo k nespokojenosti místních Němců, kteří se domnívali, že Československá republika jim není schopna zajistit adekvátní životní úroveň a nepodpořila v době krize místní textilky," popsal ředitel trutnovského muzea Vlastimil Málek.
Tehdy patnáctitisícový Trutnov byl významný textilní výrobou a také jako oblastní centrum těžby uhlí. Za první republiky byl z asi 80 procent německý, v období po mnichovské dohodě po odchodu Čechů a Židů v roce 1938 se podíl německy hovořícího obyvatelstva ještě zvýšil. „Březen 1939 se tedy v Trutnově příliš neprojevil, byl klid. Trutnov v drtivé většině obývali už jen Němci. Byla tam ale německá armáda a další německá vojska postupovala do českého vnitrozemí přes Trutnov z tehdejšího Německa," řekl Málek. Německé obyvatelstvo Trutnova bylo v březnu 1939 podle něj zfanatizované.
„Věřili vůdci Adolfu Hitlerovi, který měl masovou podporu prostřednictvím Sudetoněmecké strany vedené Konrádem Henleinem. Ta v Trutnově v roce 1938 ve volbách drtivě zvítězila. Takže pokud jde o obyvatelstvo Trutnova, tak místní Němci byli rádi, že jsou součástí německé říše, a dá se předpokládat, že uvítali i obsazení zbytku Československa okleštěného o pohraničí a také vznik Protektorátu Čechy a Morava," sdělil Málek.
Větší napětí zažil ale Trutnov v roce 1938 v období kolem podpisu mnichovské dohody, kdy pronikaly na československé území jednotky Freikorps, které se dostávaly do střetů s pohraničníky a prováděly teroristické akce. Trutnov nebyl nikdy součástí Protektorátu Čechy a Morava, od roku 1938 do roku 1945 byl součástí nacistické říše.
V Hradci Králové, kde většinu obyvatel tvořili Češi, začala okupace v noci na 15. března 1939. Podle historičky Kláry Lukášové z Muzea východních Čech v Hradci Králové obyvatelé města přijímali události se smutkem a rezignací. „K otevřenému odporu v březnu 1939 v Hradci nedocházelo, lidé se báli, nevěděli, co bude," řekla Lukášová. Ještě před příchodem okupantů starosta vydal výzvu, ve které nabádal ke klidu a pořádku. „Výzvy se šířily i rozhlasem. Byl vydán dokonce i zákaz prodeje alkoholických nápojů, aby se předešlo výtržnostem. Takže k žádným násilnostem ani k nějakému odporu v tu dobu nedocházelo," uvedla Lukášová. Protesty se začaly objevovat až později.
Ačkoliv první příslušníci Wehrmachtu a jednotek SS překročili československou státní hranici již 14. března 1939, jako datum zahájení okupace nacistickým Německem bývá uváděn až 15. březen. Období Protektorátu Čechy a Morava, který byl zřízen 16. března 1939 výnosem nacistického vůdce Adolfa Hitlera, je považováno za jedno z nejtemnějších kapitol české historie.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
