Dnes, 06:30
Bolest břicha, úraz, viróza nebo štípnutí hmyzem. Situace, kdy člověk často váhá, jestli už je „to na urgent“. Přednosta hradeckého urgentu upozorňuje, že není potřeba se návštěvy obávat – naopak. V případě nejistoty je podle něj bezpečnější přijet a nechat se vyšetřit, než čekat a riskovat zhoršení stavu.
Urgentní příjmy v Česku totiž fungují jako bezpečnostní síť. Třídí pacienty podle závažnosti a dokážou rychle odhalit i stavy, které se zpočátku mohou tvářit banálně.
V Hradci Králové funguje urgentní příjem ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, který zároveň zajišťuje i lékařskou pohotovostní službu.
Denně tudy projde zhruba 150 pacientů, tedy přibližně 53 tisíc ročně. Zátěž kolísá podle sezony, počasí i aktuální situace ve městě.
Podle zdravotníků je úplně běžné, že lidé nevědí, kam přesně se svými obtížemi vyrazit. A právě urgent je podle nich místo, kde se tato nejistota může bezpečně vyřešit.
Středa, 10. června 2026, 12:35
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové začala výstavba nového pavilonu Kliniky infekčních nemocí. Moderní budova za více než miliardu korun nahradí téměř sto let starý objekt. Součástí projektu je i parkovací dům. Hotovo má být na konci roku 2028.
Přednosta Kliniky urgentní medicíny FN HK Jaromír Kočí vysvětluje, že většina pacientů přichází zcela oprávněně – jednoduše proto, že chtějí mít jistotu.
„Je normální, že člověk v tu chvíli neví, jak vážné to je. Od toho tu urgent je – aby to posoudil. Většina lidí přichází z opatrnosti, a to je v pořádku,“ popisuje.
Z pohledu lékařů je klíčové, aby lidé nezůstávali doma s nejistotou.
Přednosta také zdůrazňuje, že zdravotní obtíže lidé nevnímají stejně.
„Můžeme se bavit o tom, jestli bolest břicha počká do rána. Každý to vnímáme jinak, individuálně,“ říká.
Zároveň upozorňuje na tlak, který na veřejnost vytvářejí preventivní kampaně i mediální sdělení: lidé jsou opakovaně upozorňováni, aby nepodceňovali příznaky infarktu, chřipky nebo jiných vážných nemocí. Výsledkem může být větší nejistota, kdy už je nutné vyhledat akutní péči.
„Veřejnost je pod velkým tlakem různých doporučení – ať nic nepodcení, ať nezmešká infarkt nebo jinou vážnou nemoc. Pak se ale není čemu divit, že lidé raději přijdou zkontrolovat i věci, které by jinak možná ještě chvíli počkaly,“ dodává.
Velkou část situací lze navíc podle zdravotníků vyřešit už po telefonu. Na urgentu i na záchranné službě běžně fungují konzultace, kde lidé dostanou doporučení, jak postupovat.
„Každý den řešíme desítky telefonátů lidí, kteří si nejsou jistí. A to je přesně správná cesta – raději se zeptat, než čekat,“ dodává Jaromír Kočí.
Odborníci zároveň uklidňují, že obavy z toho, že člověk přijde „zbytečně“, nejsou na místě. Třídění pacientů na urgentu je nastavené tak, aby vždy dostali přednost ti, kteří jsou na tom nejvážněji.
„Není potřeba mít obavy, že někoho zdržujete. Systém s tím počítá. Důležité je přijít ve chvíli, kdy si člověk není jistý – to je přesně role urgentu,“ uzavírá přednosta.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?